Otázka:

Dostal jsem úřední pokyn, abych zpracoval energetický štítek pro referenční budovu. Není to divné? A je vůbec nutné v Energii vytvářet dvě zadání, tj. hodnocenou a referenční budovu zvlášť?

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

Ve vyhl. 78/2013 na str 16 je tabulka Faktory primární energie hodnocené budovy.

Na školení jsem slyšel, že na primární energii nevyjde ve štítku dobře dům, kde se topí elektrokotlem a tepelným čerpadlem, faktor 3,2. Nespadá ale náhodou tepelné čerpadlo do řádku Energie okolního prostředí elektřina a teplo? faktor 1?

Otázka:

Rád bych si potvrdil, že chápu dobře výpočet dodané energie na chlazení. Při použití TČ na vytápění je energie okolního prostředí započítána do dodané energie. V reverzním chodu TČ na chlazení pak ne.

Je to bráno tak, že se nejedná o energii "dodanou do budovy" (ale odebranou) a přístup k chlazení je tedy odlišný (zvýšením EER mohu zlepšit zatřídění na dodané energie, ale zvýšením COP ne)?

Otázka:

Měl bych na vás dotaz ohledně energetické náročnosti v Energii 2020. Momentálně používám verzi 2020.7 a jde mi konkrétně o bilanci větrání.

Řeším nebytový objekt jako novostavbu s přirozeným větráním se zadáním dle profilu dle ČSN a zarazilo mě, že tepelný tok větráním hodnocené budovy (267,356 W/K) vychází značně rozdílně než tepelný tok větráním referenční budovy (194,714 W/K).

Neměl by v případě přirozeného větrání vycházet tepelný tok pro hodnocenou a referenční budovu totožný?