Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).

Otázka:

Hodnotící kritéria pro projekty úspor energie v části Dosažený energetický standard budovy vyžadují hodnotu Uem,N,rq stanovenou podle ČSN 73 0540-2

V tab.Vyhodnocení výsledků posouzení podle kritérií Vyhl.MPO č.148/2007 Sb. (Energie 2008) je hodnota Uem,N a hodnota Uem,rq.

Která z nich odpovídá hodnotě Uem,N,rq,nebo tuto hodnotu výpočet Energií 2008 nestanoví ?

Otázka:

Při porovnávání protokolů výpočtů podle starších a novější verze jsem narazil na některé nesrovnalosti. Nepátral jsem proč došlo ke změnám, mohl by jste mi to vysvětlit ?

- ve starší verzi byl údaj měrný tok speciálními konstrukcemi dH v záporné hodnotě. Myslel jsem si, že docházelo ke korekci tepelných toků podlahovými konstrukcemi. Bylo to zobrazeno i v grafech.
- v nové verzi již tato korekce není
- průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy byl ve starší verzi nižší (v mém příkladu 0,42) než v nové verzi (0,44)
- měrné potřeby i spotřeby zůstaly stejné
Některé další náměty k výpočtu: 
- činitel redukce oken dle TNI 730329, TNI 730330
  Dle těchto norem se posuzují NeRD a PaRD většinou s okny v pasivním standardu U=0,8 a menší. V těchto případech bych bral, že b=1 . Ale pak by se měl provádět přesný výpočet lineární vazby vlivu osazení okenní výplně. Při vyhodnocování pro zelenou úsporám se však vyskytují okna podstatně horších vlastností U=2,5   U=1,3   U=1,2. V těchto případech by se mělo používat b=1,15. Osobně používám b=1,15 pro všechny varianty a vím, že jsem na straně bezpečné.
- k vlastnímu PENB
  e) energetická bilance pro standardní užívání neudává se celková dodaná elektrická energie jako ve výpočtech mimo TNI. V této tabulce by to chtělo uvádět ve všech variantách výpočtu celkové dodané energii, aby byly uváděny i celkové náklady. Podobně v barevném štítku dle TNI se neuvádějí celkové dodané energie, myslím si, že by tam měly být uváděny veškeré dodané energie.
- k Zelené úsporám
  hodnoty potřeb energie pro vytápění, které jsou potřebné k dokladování jsou uvedeny v protokolu výpočtu. Já tyto stránky zkopíruji, označím zvýrazňovačem a přiložím k tiskovému výstupu. Proto si myslí, že není nutné stále něco v programu přizpůsobovat Zelené úsporám, protože se sleduje jen dílčí část potřeby energie v objektu.
K ČSN EN ISO 13789 (02/2009)
Řešení soustavy rozměrů pro výpočty dle str. 15 Národní poznámkou  NP2) je velice zvláštní, když v předchozím platném znění nic takového nebylo. Je s podivem, že to v předchozích osmi letech nikomu nevadilo, další otázka je kolik lidí to přesně podle toho počítalo. (To je jen osobní povzdech nad přejímáním a zaváděním evropských norem a jejich bezproblémových úprav, oprav a změn.)...

Otázka:

...jakým způsobem správně zadat data pro výpočet PENB? Myslím si, že v způsobu výpočtu zvolím roletu výpočet podle platných vyhlášek  a norem, ale nejsem si jistý tím jak zadat teploty a intenzity slunečního záření, dále by mě zajímalo jestli je korektní zadat okna nevytápěného suterénu do formuláře pro nevytápěné prostory a konstrukce na styku s exterierem.

Otázka:

provedl jsem výpočet rodinného domu v programu Ztráty 2009 po místnostech a následně totožný objekt nadefinoval dle identických hodnot do programu Energie 2009 jako 1 zónu. Výsledná ztráta vyšla dle přibližného výpočtu přes měrné toky podobně, ale co se týče porovnání spotřeby tepla na vytápění a tepelné charakteristiky budovy,jejich hodnoty se výrazně odlišují.Viz níže:

Ztráty:     Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):    0,24 W/m3K

Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):     18,0 kWh/m3,a

Energie:PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PŘEDPISŮ:

Celková tepelná charakteristika budovy - ČSN 730540 (1994):      q,c = 0.36 W/m3K

Spotřeba energie na vytápění  - STN 730540, Zmena 5 (1997):      E1 = 26.82 kWh/m3,rok

Hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dle STN 730540(2002) se také výrazně liší.

Vzhledem k totožným údajům zadávaným pro výpočet v obou programech mi není zcela jasné,který výpočet či výsledná hodnota je vhodná pro zjištění spotřeby tepla na vytápění. Zkoušel jsem několik variant výpočtu,ale stále se tyto hodnoty výrazně liší,proto bych Vás chtěl prosím požádat o radu či Váš názor...