Otázka:

... dávám si dohromady podklady pro PENB a mám takové menší dilema, které bych s Vámi rád zkonzultoval. Jedná se o 8 podlažní bodové domy ve dvojicích, které jsou horizontálně posunuty. Mezi domy je dilatační spára v šířce 15 cm. V dilataci by měla být vložena tepelná izolace (alespoň podle PD, ale já pochybuji, že tam nějaká vůbec je a pokud je, pak nikdo neví v jakém stavu). Tato dilatace bude upravena nově - dle doporučených systémových řešení. Jedná se mi o to, s jakou teplotou uvažovat v dilatační spáře. Obvodový plášť je ze struskopemzobetonových panelů, varianta Nový Jičín. V této části nebude plášť zateplen, pro výpočet součinitele prostupu tepla jsem uvažoval s Lambdou 0,70 W/mK, protože teoreticky předpokládaná objemová váha nebyla nikdy o těchto blokopanelů dodržena. Jedna z variant je teplota vnějšího vzduchu, tzn. že bych to uvažoval tak, že vedle žádný dům není, stěna v délce dilatační spáry zůstane původní - bylo by to na straně bezpečnosti. Druhou možností je uvažovat s teplotou 0 až - 5 stupňů, protože teplo z bytů bude tuto dilatační spáru vyhřívat a teplota s výškou bude stoupat. Tato úvaha je ovšem ryze teoretická. Rád bych Vás poprosil touto cestou o Váš názor, a to jak k uvedenému součiniteli tepelné vodivosti, tak k teplotě v dilataci.

Kromě detailních testů přesnosti výpočtu potřeb energie podle ASHRAE 140 provedených už před delší dobou jsme minulý týden porovnávali (jistě jen zběžně, času na rozsáhlejší testy není bohužel dostatek) rychlost výpočtu v Energii 2023 a v renomovaném a celosvětově používaném simulačním programu DesignBuilder.

Rozsah výpočtu parametrů budovy v programu DesignBuïlder je sice mírně větší, ale na druhou stranu zas nepočítá hodnocenou budovu 2x (hodnocená + referenční) jako Energie.

Rychlost výpočtu byla - při použití 5-uzlového modelu v Energii - srovnatelná. Například u jednozónové budovy s 5 obalovými konstrukcemi a 4 okny trval výpočet v DesignBuilderu 22 s a v Energii 13 s. Pětizónový model se stejným počtem konstrukcí v každé zóně trval v Energii 59 s, zatímco v DesignBuilderu 1 minutu 2 s.

N-uzlový model byl v Energii samozřejmě pomalejší, ale nikoli nějak výrazně (pět zón za 1 minutu 6 s).

Otázka:

Lze vytvořit další kategorie konstrukcí v Energii?

Otázka:

dostal jsem za úkol spočítat energetickou náročnost stáv.a zatepleného stavu předmětného osmipodlažního bloku 8c o 96b.j.ve 4sekcích kS   TO6B-OS.Mám navrhnout takový způsob a cenu komplexního zateplení,aby byt.družstvo dosáhlo na parametry dotace v programu A1 Zelená úsporám a mohlo si udělat představu o investičních nákladech.To co však řeším poprvé je značně zalomený tvar 4 sekcí bloku 8c a v této souvislosti mám na Vás následující prosbu:

Existují podmínky za kterých by se všechny 4 sekce mohly hodnotit  jako 1 celek v 1 "obálce"? Poznamenávám,že sekce D.Č.4 a 3 jsou odděleny dilatací a totéž je mezi D.Č.3 a 2.

Otázka:

Můj dotaz je ryze technického charakteru. Většinu času pracuju v Energii na dvou monitorech, okna se zobrazují na obou, libovolně přesouvám.

Nicméně občas cestuju a potřebuju pracovat pouze na notebooku. V tom případě mám problém, protože okna otevřená dříve na druhém monitoru se nezobrazují. U některých oken pomůže klávesová zkratka Alt+mezerník a posun, bohužel u pomocných výpočtů a nápověd nepomůže ani tohle. Nepomůže ani restart počítače. Vždy je nutné se připojit na druhý monitor, abych patřičná okna "našla".

Jak mám tento problém řešit? Dost často mě to zabrzdí v práci.