Právě dokončená nová verze programu Energie - verze 2013 - nabízí hlavně kompletní aktualizaci na novou vyhlášku MPO ČR č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, a to od zadávání a nápověd, přes výpočet a protokol o výpočtu až k vyhodnocení výsledků a vytvoření energetického průkazu.

V programu se ale objevuje i řada dalších novinek či změn. Jejich stručný přehled najdete dále v tomto příspěvku...

Aktualizovaná instalace Energie 2015.4 je k dispozici ke stažení na  www.kcad.cz . Novinky jsou podrobněji popsány v jednom z předchozích příspěvků.

Otázka:

Jak mám postupovat při certifikaci zemědělské budovy - stáje pro výkrm brojlerů s celkovou předpokládanou roční spotřebou tepla výrazně nad 700GJ? Jaké porovnávací hodnoty mám použít?

Problematické je i nastavení vnitřního prostředí, které je proměnlivé s růstem kuřat (turnus 35 dní - začíná se na 34°C a končí na 19°C). To řídí klimapočítač prostřednictvím velkého množství  klapek v bočních stěnách, ventilačních odtahů ve střeše a ventilátorů ve štítech. Klimatizace je nastavena na řízení teploty, vlhkosti a koncentrace čpavku a CO2, udávaná nominální potřeba vzduchu je cca 200tis. m3/h - odpovídá cca 20/h.  Ve stáji bude 48 tis. kuřat. Zdrojem tepla, které navrhnul dodavatel technologie, je plynový kotel 400kW.

Bude nová vyhláška zohledňovat v referenční budově takovouto stavbu resp. technologickou potřebu?

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

Chtěl jse se zeptat zde neexistuje nějaký podklad, vzor k vyplnění analýzy technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti aternativních systémů dodávek energie v protokolu PENB dle vyhl. 78/2013Sb. 

Analyza OZE

Dále jsem se chtěl zeptat na názor:

- do kterého pole zařadit solární kolektory na TUV ... do soustavy zásobování tep. energií?

- pokud v objektu již v základním návrhu novostavby tepelné čerpadlo mám jak vyplnit sloupec tepelné čerpadlo ?