Otázka:

Jak mám postupovat při certifikaci zemědělské budovy - stáje pro výkrm brojlerů s celkovou předpokládanou roční spotřebou tepla výrazně nad 700GJ? Jaké porovnávací hodnoty mám použít?

Problematické je i nastavení vnitřního prostředí, které je proměnlivé s růstem kuřat (turnus 35 dní - začíná se na 34°C a končí na 19°C). To řídí klimapočítač prostřednictvím velkého množství  klapek v bočních stěnách, ventilačních odtahů ve střeše a ventilátorů ve štítech. Klimatizace je nastavena na řízení teploty, vlhkosti a koncentrace čpavku a CO2, udávaná nominální potřeba vzduchu je cca 200tis. m3/h - odpovídá cca 20/h.  Ve stáji bude 48 tis. kuřat. Zdrojem tepla, které navrhnul dodavatel technologie, je plynový kotel 400kW.

Bude nová vyhláška zohledňovat v referenční budově takovouto stavbu resp. technologickou potřebu?

Otázka:

...mel bych na Vas dotaz jako na jednu z nejvetsich kapacit co se tyce stavebni fyziky.

Muj dotaz se tyka zateplovani obvodovych sten rodinnych domu. Chtel bych zateplit stenu z YTONG Lambda 375mm penovym polystyrenem 60mm. Bohuzel pri posuzovani teto konstrukce je problem s vnitrni kondenzaci. Mnozstvi kondenzatu je sice daleko mensi nez odparitelne mnozstvi, ale jiz nesplnuje podminku 3% z plosne hmotnosti dle csn 730540-2. Podmínku splni teprve pri vrstve okolo 150mm. chtel bych se tedy zeptat, zda je mozne tuto konstrukci s 60mm polystyrenu upravit tak, aby vyhovela. Nebo neni mozne tuto konstrukci penovym polystyrenem teto tloustky vubec zateplovat. A pokud to neni mozne, jak to, ze tyto konstrukce (YTONG + penovy polystyren) bezne vznikaji.

Otázka:

1) Jak zadat správně při zpracování PENB do rozvodů teplé vody vstupní údaje u novostavby když mám rozvod DN 9,5mm s izolací 13mm dl. 10m,DN 12,7mm s izolací 20mm dl.12m a DN 19,1mm s izolací 40mm dl. 8m.

2) Jak správně postupovat při zádávání těchto údajů u stáv.budov, kde trasování rozvodů není zřejmé a vlastník nesouhlasí s prováděním sond. Lze uplatnit odborný odhad?

Otázka:

Vyhláška č. 264/2020 Sb. požaduje výpočet s hodinovým krokem pouze pro specifikované případy (v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie). Podle mého názoru tedy není důvod v ostatních případech nevyužít měsíční krok výpočtu.

V této souvislosti bych tedy měl několik dotazů:

- Energie 2023 umožňuje výpočet pouze v hodinovém kroku (alespoň jinou volbu jsem nenašel). Nevím, jestli je to schůdné, ale bude někdy umožňovat i původní měsíční krok, nebo je výpočtová metoda natolik neslučitelná, že to nebude možné?

- Pokud tato možnost nebude, bude dále paralelně udržována metodika umožňující měsíční krok, tedy např. Energie 2021. Jak se bude v budoucnu řešit například příklad revize PENB zpracovaného před 31.12.2022. Osobně jsem se setkal s případy, kdy bylo nutno vstoupit do případů i několik let starých (například při dotacích…).

- Máte z jednání s odpovědnými orgány (MPO, SEI..) nějaké poznatky o tom, jestli budou umožňovat v případech, kdy legislativa nevyžaduje hodinový krok, původní řešení na bázi měsíčního kroku? Podle mého názoru je to problém. Jednak bude převládat jistá setrvačnost a možná i pohodlnost, tedy vše podle hodinového kroku a také budou podle mého názoru obecně různé metody vykazovat různé výsledky.

Právě dokončená nová verze programu Energie - verze 2013 - nabízí hlavně kompletní aktualizaci na novou vyhlášku MPO ČR č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, a to od zadávání a nápověd, přes výpočet a protokol o výpočtu až k vyhodnocení výsledků a vytvoření energetického průkazu.

V programu se ale objevuje i řada dalších novinek či změn. Jejich stručný přehled najdete dále v tomto příspěvku...