Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

je možné podlahu, která je vytvořená na násypu, zadat jako podlahu na terénu? Nebo lze nějak zohlednit to, že není vlastně "na terénu" - horní hrana podlahy je přibližně v úrovni obkladu.

Otázka:

Jedná se o koncové stěny bytových domů, které jsou od sebe odděleny dilatací.

To znamená, že stěna odděluje vytápěný prostor od prostoru (vzduchu) v dilataci a

pro tuto stěnu je nutno použít činitel teplotní redukce. Protože se tato kategorie v tabulce F.2 nevyskytuje, použil jsem výpočet z ČSN EN 12831 str. 19, vztah (6).

Příklad: uvažovaná teplota v dilataci Θu = - 3^oC, po dosazení do vztahu (6):

b_u = Θ _int,i – Θ _u / Θ _int,i – Θ _e = 20 - (-3) / 20 - (-15) = 0,657 ≈ 0,66

Je moje úvaha správná?

Otázka:

provedl jsem výpočet rodinného domu v programu Ztráty 2009 po místnostech a následně totožný objekt nadefinoval dle identických hodnot do programu Energie 2009 jako 1 zónu. Výsledná ztráta vyšla dle přibližného výpočtu přes měrné toky podobně, ale co se týče porovnání spotřeby tepla na vytápění a tepelné charakteristiky budovy,jejich hodnoty se výrazně odlišují.Viz níže:

Ztráty:     Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):    0,24 W/m3K

Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):     18,0 kWh/m3,a

Energie:PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PŘEDPISŮ:

Celková tepelná charakteristika budovy - ČSN 730540 (1994):      q,c = 0.36 W/m3K

Spotřeba energie na vytápění  - STN 730540, Zmena 5 (1997):      E1 = 26.82 kWh/m3,rok

Hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dle STN 730540(2002) se také výrazně liší.

Vzhledem k totožným údajům zadávaným pro výpočet v obou programech mi není zcela jasné,který výpočet či výsledná hodnota je vhodná pro zjištění spotřeby tepla na vytápění. Zkoušel jsem několik variant výpočtu,ale stále se tyto hodnoty výrazně liší,proto bych Vás chtěl prosím požádat o radu či Váš názor...