Otázka:

Hodnotím stěnu z hlediska požadavku na vnitřní povrchovou teplotu. Normové podmínky jsou: návrhová venkovní teplota -13°C (Praha), teplota vnitřního vzduchu 20° a rel. vlhkost vnitřního vzduchu 60%.

Vnitřní povrchovou teplotu jsme měřili při podmínkách: venkovní teplota +3,6°C, vnitřní teplota +22°C, vnitřní rel. vlhkost 60%. Získaná hodnota povrchové teploty byla 13°C. Z toho výpočtem vyšel teplotní faktor fRSi = 0,511.

Neumím stanovit požadavek na kritickou vnitřní povrchovou teplotu a přepočítat naměřené teploty s použitím faktoru na návrhovou teplotu (-13°C).

Otázka:

Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.

Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.

Otázka:

Posuzuji návrh nízkoenergetického domu, který je založen na betonových patkách, pod domem je tedy provětrávaný průlezný prostor. Chtěla bych se zeptat na požadavek konstrukce na součinitel prostupu tepla, jestli jsou na ní požadavky jako na "strop s podlahou nad venkovním prostorem" nebo jako "podlaha na zemině"? ani jedna z variant moc neodpovídá realitě. Chápu že program zohledňuje situace pomocí zadání větrání v dutině, ale netuším, jak by se to mohlo zohlednit v požadavku na U.

V tomto případě je celý sokl proveden z tahokovu, plochu větracích otvorů jsem tedy určila jako poměr k celé ploše soklu.

Otázka:

Hodnotím objekt, celý vytápěný el. přímotopy. Jako doporučení pro PENB doporučuji snížit náklady pomocí TČ.

Z průkazu při doporučeních na tepelné čerpadlo je však vidět, že se objekt ve spotřebě nezlepší, jen se zlepší jeho primární energie a je více ohleduplný k životnímu prostředí. (v překladu investora, se mu vůbec nevyplatí při pohledu na PENB nic provádět, protože protopí stejně). (tedy oprava, je drobná úspora 1,5MWh/rok,což je právě rozdíl mezi účinností el. přímotopu 98% a TČ 100%, tedy 2%.) V reálném provozu bude úspora jistě větší, jistě na polovičních nákladech....

Proč to výsledky neukazují?

Otázka:

Mám dotaz na výpočet referenční budovy podle vyhlášky 78. Nevím, jak se počítá ref. dodaná energie na vytápění. Když počítám souč. Uem,R, tak ho dostanu jiný pro rekonstrukci a jiný pro pro novostavbu (menší o 20%) - to je z vyhlášky jasné.

Když se ale počítá dodaná energie na vytápění, tak se potřebný tepelný tok prostupem HT spočte na základě sumy A*UN,20*b (přes dílčí konstrukce)... a zde se pro novostavbu projeví snížení koeficientem 0,8 nebo ne? Z vyhlášky to není jasné.

Zdá se mi to jako dost důležitá věc - koeficient 0,8 (nebo 1,0) by ovlivnil zařazení budovy do tříd pro dodanou energii na vytápění (i chlazení?), pro celkovou dodanou energii a i pro primární energii, ne?