TEORIE: Změny v EN ISO 52016-1 a v EN 16798-7

Soubor nových evropských norem pro hodnocení energetické náročnosti budov platný v ČR od dubna 2018 ruší některé dosavadní výpočtové postupy (mimo jiné byla kompletně zrušena EN ISO 13790) a nahrazuje je ve většině případů detailnějším hodnocením, které může - někdy i významně - ovlivnit výsledky výpočtu.

Specialistu, který zpracovává energetický průkaz podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb., to nemusí příliš trápit, protože změny ve výpočtových postupech se projeví i u referenční budovy. Zatřídění hodnocené budovy do tříd A-G a šance na splnění požadavků vyhlášky se tedy samotnou změnou metodiky výpočtu nemění.

Problémy mohou nicméně nastat v těch případech, kdy je cílem výpočtu stanovení dodaných energií či potřeb energie na vytápění/chlazení a jejich porovnání s předepsaným požadavkem (obvykle v kWh/m2). Především kvůli změně výpočtu solárních zisků vychází totiž potřeba tepla na vytápění typicky o něco vyšší než dosud.

Otázka:

V bytovém domě máme nucené větrání s rekuperací – jednotky Atrea – které v sobě mají i výměník na předchlazení větracího vzduchu v letním období. Výrobce udává, že se venkovní vzduch z teploty 32 C předchladí ve výměníku na 27 C (při teplotě odpadního vzduchu 26 C) a následně se chladí na 18 C.

Můžeme zohlednit tento režim ve výpočtu tepelné stability v létě? Zohlednili bychom to tím, že by teplota přiváděného vzduchu odpovídala venkovnímu - jen tam, kde by byla vyšší než 18 C, bychom ji snížili na 18 C.

V těchto dnech byl Českou agenturou pro standardizaci vydán český překlad evropské normy EN 12831-1 "Energetická náročnost budov - Výpočet tepelného výkonu - Část 1: Tepelný výkon pro vytápění".

V souvislosti s tím uvolníme během několika dnů bezplatnou aktualizaci Ztráty 2018.1, v níž budou podle tohoto překladu upraveny názvy veličin a zohledněny některé národní poznámky a mírné významové posuny (např. nahrazení původní průměrné roční teploty průměrnou teplotou během otopného období).

Otázka:

Řeším hodnocení vnitřní povrchové teploty u detailu (stěna x střecha) v bazénovém prostoru. Jakou mám zadat okrajovou podmínku pro vnitřní relativní vlhkost? Když zadám 90% podle normy, tak mi detail vůbec nevychází (ikdyž je poměrně dobře vyřešen). Můžu si dovolit snížit tuto relativní vlhkost když vím, že tam bude VZT zařízení s odvlhčováním? Nebo stačí konstatovat, že tam bude z vnitřní strany keramický obklad a že bude zajištěn odvod případného kondenzátu?

Ta samá otázka pro koupelnu : můžu si dovolit snížit relativní vlhkost z 90ti% třeba na 55%, když budu jednoduše konstatovat, že v místnosti budu při používání místnosti otevírat okno?

TEORIE: Změny v EN 12831-1 "Výpočet tepelného výkonu"

Nová evropská norma EN 12831-1:2017 (v ČR platná od dubna 2018) byla oproti dosavadnímu znění poměrně zásadně přepracována.

Některé změny jsou spíše drobnější. Patří k nim upravené vztahy pro výpočet celkové tepelné ztráty budovy a její dílčí části (např. podlaží) a pro výpočet činitelů teplotní redukce. Ty nově vyjadřují nejen vliv teplotního rozdílu působícího na danou konstrukci (jako dosud), ale i vliv výšky místnosti, pokud překročí 4 m. Norma pro takto vysoké místnosti nově definuje výpočet průměrné vnitřní návrhové teploty a průměrné vnitřní povrchové teploty dílčích konstrukcí - a s pomocí těchto hodnot pak určuje jak činitele teplotní redukce, tak tepelnou ztrátu větráním...