zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Zažil jsem diskusi o tom, jak se projeví zaizolování ostění u okna. Kolega tvrdil, že se dodatečnou izolací zmenšuje pohledová plocha okna a díky izolaci by část rámu okna měla mít jiné U_čko, než má zbytek okna. Prý se také změní plocha okna, se kterou se počítá v průkazu. Já tvrdím, že okno se počítá ze stavební plochy, bez ohledu na částečné zaizolování rámu. Má vnější zateplení vliv na okno nebo ne?

Otázka:

Rád bych se zeptal, kdy je nevytápěná půda považována za nevytápěný prostor (pro strop a stěnu U,N,20 = 0,6 W/m2K) a kdy je to "strop a stěna k půdě se střechou bez tepelné izolace" (U,N,20 = 0,3 W/m2K).

Pokud je střecha zateplená až po hřeben, potom by např. strop k půdičce bylo výhodné považovat za konstrukci k nevytápěnému prostoru.

Otázka:

Jsem studentem VŠ a píši diplomovou práci, do které potřebuji spočítat detaily základu (systém ELEGOHOUSE) a nejsem si jist hodnotou psí. Chtěl bych Vás velice poprosit o radu, zda to dělám dobře, protože nemohu nikde najít podobný případ.

Jako obvodový plášť mám použit KINGSPAN panel, tl. 200 mm, pak je 3 mm trapéz plech a pak mám vnitřní konstrukci (sádrokartonovou akustickou příčku). Jako podlaha je dlažba, pak dřevotříska. Zelený prvek je ocelová kostka kontejneru, stejně tak jako kovový rošt v podlaze, která je zateplena PUR pěnou. Pak už je pouze systém ELEGOHOUSE firmy CEMEX. Snažím se vypočítat psí, ale nejsem si jist, zda to mám správně.

Detail základu
Detail základu

Pro výše uvedený detail mi vyšly následující propustnosti. Pro prostředí s teplotou -13 C ... L=0,53926 W/mK, pro prostředí s teplotou 20 C ... L=0,15248 W/mK a L=0,38733 W/mK. Pro upravený detail bez stěny a základu mi vyšly propustnosti L=0,42685 W/mK (teplota -13 C) a L=0,42942 W/mK (teplota 20 C).

Udělal jsem tedy Psí=L - U.l - L2Dz, tedy Psí=0,53926 - 0,094*1 (U konstrukce je 0,094) - 0,42685 = 0,018.

Nejsem si však jist, zda používám správné L (je tam více hodnot), dále délka konstrukce nad podlahou je 1 m, ale nad terénem je 1,3 m (tak kolik zadat?) a dále co vše vymazat (základ a stěna), tak zda jsem to vymazal správně.

Otázka:

Když zadám součinitel prostupu tepla okna Uw z detailního výpočtu v Energii (např. Uw=0,71 W/m2K) do programu Simulace, tak se pak v protokolu o výpočtu v Simulaci vypíše U=0,69 W/m2K ... obávám se kontroly SFŽP za nesoulad Uw Energie / Simulace.

Otázka:

Pro energetické výpočty u RD, kde byly dvě konstrukce podlahy (jedna s 30 cm izolace a druhá s podlahovým topením a 25 cm izolace), jsem použil výpočet přes vážený průměr přes plochy jednotlivých podlah (protože podlahy jsou různě rozloženy  v půdorysu podle toho, o jakou místnost se jedná) a výsledný R dosadil do výpočtu pro celou plochu podlahy RD v Energii .

Ale z NZU přišla připomínka: ve výpočtu energetické náročnosti uvažujte každou podlahovou skladbu zvlášť, nelze uvažovat průměr.

V ČSN EN ISO 13370 jsem však toto nenašel respektive se vždy uvažovalo se stejným složením podlahy. Nevím jak bych to řešil , na blogu jsem k tomu nenašel adekvátní dotaz, aby výsledky výpočtu byly korektní. Domníval jsem se že zprůměrování je nejlepší možnost jak to na NZU spočítat, obzvláště pokud mám jednu z podlah uvnitř dispozice RD a kolem je druhá skladba.

< 1 .. 14 15 16 17 18 Stránka 19 20 21 22 23 24 .. 25 >