Otázka:

Vyhláška č. 264/2020 Sb. požaduje výpočet s hodinovým krokem pouze pro specifikované případy (v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie). Podle mého názoru tedy není důvod v ostatních případech nevyužít měsíční krok výpočtu.

V této souvislosti bych tedy měl několik dotazů:

- Energie 2023 umožňuje výpočet pouze v hodinovém kroku (alespoň jinou volbu jsem nenašel). Nevím, jestli je to schůdné, ale bude někdy umožňovat i původní měsíční krok, nebo je výpočtová metoda natolik neslučitelná, že to nebude možné?

- Pokud tato možnost nebude, bude dále paralelně udržována metodika umožňující měsíční krok, tedy např. Energie 2021. Jak se bude v budoucnu řešit například příklad revize PENB zpracovaného před 31.12.2022. Osobně jsem se setkal s případy, kdy bylo nutno vstoupit do případů i několik let starých (například při dotacích…).

- Máte z jednání s odpovědnými orgány (MPO, SEI..) nějaké poznatky o tom, jestli budou umožňovat v případech, kdy legislativa nevyžaduje hodinový krok, původní řešení na bázi měsíčního kroku? Podle mého názoru je to problém. Jednak bude převládat jistá setrvačnost a možná i pohodlnost, tedy vše podle hodinového kroku a také budou podle mého názoru obecně různé metody vykazovat různé výsledky.

Otázka:

Prosím o radu s posouzením vnitřního zateplení RD. Dostal se mi do ruky k posouzení en. náročnosti objekt s vnitřním zateplením - skladba dle PD:

- interiérové SDK desky na tmel

- EPS 70F 250mm na terče tmelu

- tvárnice BE-TONG 190mm + Výztuž 

- vnější omítka (akryl-silikonová ) 

Chtěl jsem se zeptat, jaký limit nuto volit pro celoroční bilanci zkondenzované vodní páry v konstrukci při posouzení dle ČSN 730540-2:

Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok nebo 3-6% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot)

nebo

Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok nebo 10-15% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).

Roční množství zkondenzované vodní páry vychází Mc,a = 0,2036 kg/m2,rok. 

Otázka:

Měl bych dotaz, jestli u generování PENB a u přehledu plnění požadavků u Energie 2025, nemělo být napsáno místo vyhláška č.264/2020 vyhláška č. 222/2024 Sb.

Otázka:

Četl jsem na webu společnosti DEKSOFT příspěvek pojednávající o možnosti využití komerčně získaných meteodat pro tvorbu PENB při hodinovém výpočetním kroku.

Energie 2023, kterou používám, pracuje s daty zpracovanými skupinou Společnosti pro techniku prostředí, tedy s normovými daty.

Nikde jsem ve vyhlášce 264/2020 Sb. nenašel, že by se umožňovalo požívání komerčních meteodat pro zpracování PENB. Nebo to možné je? Pokud ano, kde lze k tomu najít příslušné ustanovení?

Jak jste se mohli dočíst i na našem blogu, je připravena novela vyhlášky MPO č. 264/2020 Sb., která by měla podle posledních zpráv z MPO platit od 1. 9. 2024.

Kromě úprav některých definic a článků se v novele vyhlášky mění řada referenčních hodnot, upraveny byly některé faktory neobnovitelné primární energie a najde se i změna v postupu hodnocení. Vesměs jde o úpravy související s přechodem na hodinový krok výpočtu, po jehož cca 1,5 ročním používání se ukázala různá problematická místa ve stávající vyhlášce.

Typickým příkladem je započítání elektřiny z fotovoltaického systému exportované do sítě při výpočtu neobnovitelné primární energie. Dosud používaný postup (jako export lze započítat max. dvojnásobek celkové dodané energie) je bezproblémový při měsíčním kroku výpočtu, ale v hodinovém kroku způsobuje obvykle citelné zhoršení výsledků (psali jsme o tom i na našem blogu). Novela vyhlášky limit pro započítání exportované elektřiny odstraňuje.

Podobných poměrně významných úprav je v novele více. Není proto nijak překvapivé, že bylo nutné kvůli nim připravit novou verzi programu Energie 2024. Podrobný popis všech novinek - nejde totiž ani zdaleka jen o aktualizaci na novelu vyhlášky! - zveřejníme později. Malou ukázku z nových možností najdete dále v článku.

Zahájení prodeje Energie 2024 předpokládáme v srpnu 2024.