Otázka:

Řeším objekt s velkou plochou podlahy (přes 1000 m2 kompaktního obdélníku), která však není nijak izolovaná (uvažované U = 3,5 W/m2.K). Dříve jsem v těchto případech spočítal tok přes zeminu pomocí ČSN EN ISO 13370 (a z toho pro přehlednost zpětně určil činitel teplotní redukce, který se pohyboval většinou mezi 0,15 - 0,20), čímž jsem dostal relativně příznivý výsledek, který jsem ocenil s vědomím, že tuto konstrukci nebudu nijak upravovat.

Jak postupovat v případě nové ČSN, kde se uvažuje ref. budova a tedy U(požadované)=0,45. Pokud zadám pro referenční i pro moji konkrétní budovu stejnou hodnotu "b", pak budu mít velké problémy dosáhnout požadovaného Uem. Lze to řešit tak, že pro ref. bud. zadám "b" dle ČSN 730540-3 (tedy v tomto případě zřejmě b= 0,43) a pro konkrétní budovu provedu výpočet podle ISO  13370?

(v případě, že vlastníte paralelní klíč,  je třeba objednat jeho výměnu)

Otázka:

Rad by som sa opytal ci je mozne nejakym sposobom kopirovat nove vytvorene polozky databazy konstrukcii do novsej verzie. Mam zakupeny SW Teplo 2010 a planujem upgrade na 2011 a bol by som rad ak by som to nemusel prerabat rucne.

Základní informace o revizi ČSN 730540-2

Po zhruba roční přípravě a mnoha intenzivních diskusích právě vyšlo nové znění ČSN 73 0540-2 „Tepelná ochrana budov - Požadavky“ (s účinností od listopadu 2011).  Revize nezasáhla do dosavadní normy nijak zásadně – upraveny byly pouze některé požadavky, a to především v částech zabývajících se nejnižší vnitřní povrchovou teplotou, součinitelem prostupu tepla a průměrným součinitelem prostupu tepla budovy. Do informativní přílohy s pokyny pro navrhování byly doplněny detailní informace k problematice nízkoenergetických a pasivních budov....

Otázka:

Posuzujeme stěnu dřevostavby s izolací ze slaměných balíků a s oboustrannými hliněnými omítkami. Z výpočtu v programu Teplo plyne, že dochází ke kondenzaci v konstrukci. Pokud vím, tak v případě organické konstrukce by ke kondenzaci nemělo dle normy docházet vůbec. V případě anorganické konstrukce by sice ke kondenzaci docházet mohlo, avšak max. 0,100 kg/(m2.rok) a vypařit se musí více než zkondenzuje (toto ale není náš případ, protože v konstrukci máme slámu).

Dodavatel mi napsal toto:

"Po přečtení Vašich výsledků nevidím problém. Ke kondenzaci dochází, ale tento program neumí zohlednit savé vlastnosti hliněných omítek, které jsou pro tuto skladbu zásadní. Hliněná omítka má větší nasákavost než-li slaměný balík, jinými slovy vysává ze slámy vlhkost, kterou následně transformuje ven do exteriéru. Tato skladba je nejpoužívanější skladbou při stavbách ze slaměných balíků a je prověřená na mnoha stavbách tohoto typu u nás i v zahraničí."

Nezdá se mi to, protože savost hliněné omítky je něco jiného než jev zvaný difuze vodní páry. Na druhou stranu vím, že tato jednoduchá konstrukce (hlína+sláma+hlína) se používá, a že opravdu bývá označována za bezproblematickou.

Prosím o Váš názor.