Otázka:

Rád bych se zeptal, zda existuje nějaký nástroj, který by dokázal vymodelovat či porovnávat tepelnou jímavost a následnou stabilitu konstrukce určené k jímání v místnosti (př. stěna ve dřevostavbě)?

Otázka:

Chtěla bych se zeptat, jaké výpočtové hodnoty součinitele prostupu tepla u oken byste doporučoval používat v původní zástavbě. Na školení, stránkách TZBinfo, kolegové dosazují do výpočtu výpočtové hodnoty dle ČSN 73 0540 (např. u oken zdvojených s dřevěným rámem Uw=2,8 W/m2K). V normě ČSN 73 0540-3 odkazují na přílohu č.D.1, kde je pro toto okno uvedena hodnota 2,4W/m2K.

Otázka:

Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.

1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.

Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )

Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu.  Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.

2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?

Otázka:

Když zvýším tep. odpor při přestupu tepla např. z 0,13 na např. 0,25 tak se mi sníží vnitřní povrchová teplota. Čím je toto způsobeno?

A ještě, jaká je logika v tom, že odpory přestupu tepla jsou u podlahy (spodní polovina) 0,35; stěny a vrchní polovina 0,25. Je to slabším prouděním vzduchu u podlahy?

Otázka:

Počítám tepelně technické posouzení u roubené dřevostavby. Snažila jsem se najít nějaké vhodné podklady, jak posoudit konstrukci, která má tl. 240 mm a tvoří ji vyschlé smrkové dřevo.

Nejsem si jistá zda na dřevo lze aplikovat bezezbytku pouze výpočet vycházející z λ materiálu. (Rovněž stanovit odpovídající λ, je velmi citlivé z hlediska výsledného U stěny).

V informačních technických podkladech firem, které stavby montují, se dočítám, že taková stěna splňuje požadované až doporučené U = 0,3 -0,2. Zdůvodňují to odlišným chováním dřeva, na které nelze aplikovat výpočty, které běžně používáme.

Samozřejmě je potřeba i započítání liniových mostů ve spojích.

Nevíte prosím o nějaké publikaci, která by se tématem nezaujatě a seriózně zabývala?