zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Posouzení součinitele prostupu tepla "U" u podkroví... (ČSN 73 0540-2)

Kategorie » téma: Teplo

15.02.2010 10.51 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 17388x

Otázka:

Lze pro vodorovný "podhled" v podkroví RD (např. sedlová střecha) využít stejný součinitel, jako pro šikmé části střechy? (zateplení mezi krokvemi, alt. pod, nad...)

(Požadované Un pro šikmou část počítám 0,24 W.m-2.K-1 Požadované Un pro vodorovný podhled počítám 0,3 W.m-2.K-1) Hodnota 0,3 pro podhled je správně, nebo mám táké počítat s hodnotou 0,24 ?

Nastavení tisku protokolu v odstínech šedé

Kategorie » téma: Teplo | Energie » 09 Výstupní data

04.06.2014 17.56 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18147x

Otázka:

Nešlo by něco udělat s barvou v protokolech (Energie 2014)? ..nemohla by to být šedá? ...takto nám tiskne tiskárna barevně a výtisky stojí výrazně více, než kdyby byly ve škále šedé...

Také jsem si všiml, že nyní je asi i pdf PENBu barevné, oproti původní černé/šedé... tj. opět zvýšené náklady na tisk... a tisknout to postupně rozdělené na černobílé/barevné nastavením tiskárny (štítek musí být barevný) je v praxi nereálné..

Otázka:

Řešíme velkoplošný skleník, ve střechách je 1 čiré sklo, vnitřní teplota bude 13°C. Přemýšlíme nad zatahovací reflexní folií ve 3/4 výšky - zatahování na noc. Jak je možné toto modelovat? Jak zohlednit zatažení pouze přes noc?

Pro uživatele AutoCADu se nabízí zajímavá možnost, jak si "naprogramovat" výpočet součinitele prostupu tepla pomocí dynamického bloku AutoCADu. Výhodou je ta skutečnost, že tloušťku jednotlivých konstrukcí je možné měnit pomocí uzlových bodů a k přepočtu součinitele dochází automaticky.

Autorem článku je Jan Panoch. 

Další příspěvek řeší vykreslení průběhu teplot a třetí článek nabízí průběh teplot v nehomogenní konstrukci dřevostavby.

Spáry mezi prkny a jejich zohlednění ve výpočtu

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo

09.11.2010 17.23 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 25495x

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 36 >