Otázka:

Mám dotaz na prokazování výpočtových hodnot součinitelů tepelné vodivosti na základě deklarovaných hodnot pro energetické posudky v dotačním titulu "Nová zelená úsporám".

Konkrétně u materiálů EPS 70 F popř. EPS 100 S či EPS 150 S jsou hodnoty předdefinované v katalogu výrobků v Teplu 2011 (uváděné jako výpočtové) shodné s hodnotami, které výrobci u těchto materiálů uvádějí jako deklarované. Přičemž v metodickém pokynu pro NZÚ se uvažuje s tím, že výpočtové (návrhové) hodnoty se mají počítat jako zhoršení deklarované hodnoty uváděné výrobcem o 3-5%.

Tedy mám-li např. u EPS 70 F deklarovanou hodnotu tepelné vodivosti 0,039 W/m.K u v podstatě všech výrobců tohoto materiálu, pak by měla být výpočtová v rozmezí 0,04 - 0,041 W/m.K. Ale v software TEPLO 2011 je uvedena jako návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti 0,039 W/m.K. Samozřejmě jsem původně použil do výpočtů předdefinovanou hodnotu z katalogu Teplo 2011 a teď mi to úředníci v posudku rozporují. Jaké je vaše oficiální stanovisko jakožto dodavatele softwaru určeného mimo jiné pro zpracovávání energetických posudků pro NZÚ?

Otázka:

Chtěl jsme se zeptat v jakém programu ze Stavební fyzicky co nejpřesněji zadat a vypočítat vnější povrchovou teplotu izolačního dvojskla. 

Jedná se mi o určení vnější povrchové teploty konstrukce zasklení skleníku s návrhovou teplotou 30°C s U=2,70W/(m2K), klimatická oblast Brno (-15°C) za účele ověření odtávání sněhu. Zkoušel jsem zadat v Area i Teple. 

V Area deskou s eq. tepelnou vodivostí (pomocným výpočtem ) pro kompletní zasklení, ale po výpočtu úlohy mi program určil vnější teplotu -14.72°C (při te -15°C ). Mám se pokusit k-ci izolačního dvojskla zdat po vrstvách (tzn. sklo, dutina - vzácný plyn, sklo) a jak pak zadat pokovení vnitřního skla ? 

Při zadání v teple (rozdělením na 3 vrstvy - sklo - plyn - sklo s dopočtenou tepl vodivostí plynu tak aby součinitel pr. tepla vycházel 2,70W/m2K ) mi program určí vnější teplotu na -11,54°C (při te -15°C ).  

Obě hodnoty se mi zdají dost nízké při tak mizerném součiniteli prostupu tepla k-ce. Děkuji za tip jak zadání a výpočet co nejvěrněji provést.

Dále jsme se chtěl zda jsem schopen nějakým pomocným výpočtem např. Area zohlednit zhoršení součinitele prostupu tepla k-ce vlivem instalace do horizontální polohy či sklonu 15°.

Otázka:

Mám dotaz, zda je navržitelná podlaha s nášlapnou vrstvou z broušeného betonu (či případně doposud často používanou keramickou dlažbou na betonové mazanině ) tak, aby splňovala normové požadavky na pokles dotykové teploty. 

Zkoušel jsme posoudit skladbu obývacího pokoje novostavby RD (interiér 20°C ):

50mm železobeton + 300mm PIR (cíleně přehnáno ) + 8mm hydroizolace

ve variantách:

1. na zemině (teplota exteriéru 5°C )

2. na zemině s podlahovým topením (dle ČSN pro průměrnou teplotu exteriéru na konci otopné sezóny +13°C )

3. v patře (teplota exteriéru 20°C )

DeltaT10 [C] vychází 8.60, 8.54 a 8.48. Normový požadavek dle nové ČSN 5,5°C se mi však stále nedaří jakoliv splnit, ani se k němu přiblížit. Samozřejmě bez podlahového topení bych takovou podlahu rozhodně nikomu nenavrhoval ani nedoporučil ale zaráží mě, že skladba nevychází ani s podlahovým topení (kde do nástupu specielních laminátů a vinylů bala skladba ve variantě s keramickou dlažbou snad nejpoužívanější ).

Daĺe pak na jednom semináři byla skladba v provedení zemina - XPS 300mm - hydroizolace - ŽB deska 200mm prezentována jedním významným architektem ... ale ani při sebevětší tl. tepelné izolace skladba nevyhoví ani s podlahovým topením.

Investor v tomto duchu požaduje v přízemí broušený beton s podlahovým topením. Prosím o radu jestli je betonová podlaha s podlahovým topení vůbec normově navržitelná, případně za jakých okrajových podmínek?

Otázka:

Chtěl jsme se zeptat na to, jak v programu Teplo nasimulovat stav v konstrukci, kdy mi na vnitřní straně začne kondenzovat vlhkost (na povrchu).

Mám střešní panel Kingspan (plech-tep.izolce-plech) a potřebuji zjistit, jakou nejnižší nebo nejvyšší teplotu mohu navrhnout v místnosti, aby mi přitom na povrchu nekondenzovala voda. Vlhkost místnosti je 60%.

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?