RA – seznámení s produktem ve 30ti dnech

V návaznosti na předchozí příspěvek Vám bude tedy postupně představena práce v RA. “Inspirace” je čerpána především v samotné nápovědě, internet, níže zmíněná publikace RA

Na úvod trochu teorie, seznámení s pracovním prostředím, pojmy:

Úvodem:

Revit je vlastně databázový produkt s grafickou reprezentací. Výhody BIM modelu spočívají v trvalé “provázanosti” modelu s jeho různými reprezentacemi (půdorysy, řezy, pohledy, výkazy..). Jakákoliv změna modelu i jednotlivého výstupu se okamžitě projeví v dalších částech projektu (změním-li např. v tabulce šířku konkrétních dveří, tato změna se projeví i v modelu, potažmo i v půdoryse…; tady je odlišnost od AutoCAD Architecture – v ACA nelze měnit parametr jednotlivých entit (u zmíněných dveří nelze měnit např. šířku přímo v tabulce… je nutné postupovat vždy jedním směrem – změna modelu => změna ve výkazech). Parametrické chování platí i pro dokreslované 2D detaily.

Zahájení práce – v závislosti na podkladech, případně fázi v kterou projektujeme se v zásadě nabízejí následující možnosti:

1) znalost a gedet. zaměření morfologie terénu => koncepční návrh budovy – okamžité informace o obestavěném prostoru a zastavěné ploše => rozčlenění “hmoty” na jednotlivá podlaží, přiřazení stropních desek, obvodového pláště, střechy; dále již následuje vynášení dispozice standardním způsobem…

2) vstupní architektonická studie (ve 2D či 3D) => na jejím podkladě, ať je jakéhokoliv formátu, vynášíme již standardně dispozice jednotlivých podlaží, či zpřesňujeme 3D studii

3) kombinace obou postupů

Revit nabízí možnost jednoduché editace dispozice projektu pomocí “dočasných kót”. Po vybrání entity (vhodné kombinace entit) se objeví dočasné kóty ve výkrese, a editací jejich hodnoty můžu snadno měnit rozestupy jednotlivých stěn… Při vytváření dispozice tedy nemusím dbát zpočátku na přesné rozměry jednotlivých místností, zpřesňování můžu provádět relativně snadno až v další fázi (viz. obr.). Uzlové body dočasných kót je možné libovolně přesouvat.

Pracovní prostředíRevitu od verze 2010 se výrazně přiblížilo prostředí AutoCADu, či ACA 2010. Nabídka jednotlivých funkcí, či nástrojů je z tzv. “pásu nástrojů”, který je v AutoCADu použit již od verze 2009. Dále se v RA též objevuje “prohlížeč nabídek” a “panel nástrojů rychlého přístupu” … viz příspěvek z dubna letošního roku. (na obr. je znázorněno “pracovní prostředí RA”)

Přehledné seznámení s rozhraním je možné nalézt v nápovědě (přehled uživatelského rozhraní).

Pro případné pozdější odkazy na jednotlivé panely alespoň uveďme základní pojmypracovního prostředí:

Nabídka aplikace (“R”) – vytváření, otevírání, ukládání, export, tisk souborů a nastavení aplikace… (levý horní roh)

Panel rychlého přístupu – lze zde přidávat další nejčastěji používané nástroje …. (vedle nabídky aplikace)

Pás karet – snazší přístup k nástrojům prostřednictvím jednotlivých karet a panelů; nabídka nástrojů se mění v závislosti na výběru konkrétního objektu. (horní část rozhraní)

Panel možnosti – nastavení pro aktuální nástroj, nebo vybraný objekt (pod pásem karet)

InfoCentre – aktualizace produktu …

Nápověda (vedle InfoCentra vpravo nahoře)

Prohlížeč projektu – struktura všech “pohledů” na model, dále tabulek, rodin, detailů apod (vlevo)

Kreslící plocha, navigace, kontextové nabídky

Panel pohledu a stavový řádek ve spodní části kreslící plochy.

Jak začít, informační zdroje …

Pro zahájení práce po úvodním seznámením s projektem je možné využít výukové programy (bližší informace v nápovědě); dále jako jediná na trhu v češtině vyšla začátkem letošního roku knížka: “Revit Architecture – Praktická uživatelská příručka” od Vladimíra Baldy a Ivany Vinšové – s jejíž svolením z ní bude též čerpáno pro ukázky na tomto blogu; další odkazy na internetové stránky s možností stažení jednotlivých rodin jsou uvedeny na stránkách K-daty: http://www.kdata.cz/index.php?stranka=katalog&produkt=30. Dále lze čerpat inspiraci na http://www.svobodaprostoru.cz/, a další…

Další příspěvky se již budou věnovat praktické práci v Revitu.

JT