Když se o dodané energii na chlazení a energii odevzdané z budovy do okolí psalo na našem blogu poprvé, vzbudilo to tak malý ohlas (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/dodana-energie-na-chlazeni-a-energie-odevzdana-do-okolniho-prostredi/), že jsem si na ten dávný příspěvek ani nevzpomněl... a nezařadil tudíž tento příspěvek hned do správného volného seriálu. Téma se ovšem stalo postupně asi natolik kontroverzním, že po 3 letech vzbudilo mnohem vzrušenější debatu. Na jejím začátku byl dotaz:

Když nyní program Energie prochází revizí, tak mne tak napadá, zdali je správné, že Energie nehodnotí energii okolního prostředí získanou tepelným čerpadlem pro chlazení.

Např. Mám-li v budově tepelné čerpadlo pro chlazení, tedy pro chlazení získávám energii okolního prostředí, pak se započítává pouze energie do tepelného čerpadla vložená (vesměs elektřina), mám-li však v budově tepelné čerpadlo pro vytápění, přípravu TV pak se získaná energie okolního prostředí započítává.

Otázka:

Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.

Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".

Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.

Navzdory adventu a vánočním svátkům jsme po celý prosinec dostávali další náměty a tipy na úpravu programu Energie. Většinu z nich jsme zapracovali do první letošní bezplatné aktualizace Energie 2020.8, kterou jsme sice nestačili dokončit stylově "pod stromeček", ale snad ji i tak můžeme prezentovat coby opožděný dárek našim zákazníkům.

Změny se v novince, která bude dostupná ke stažení během příštího týdne na www.kcad.cz, nesoustředily na jednu jedinou oblast, ale týkají se výpočtu, uživatelského rozhraní i výstupních souborů. Jejich stručný přehled najdete dále v článku...

Otázka:

Pokud se vnitřní konstrukce mezi zónami neprojeví v hodnotě průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem a v referenčním UemR, jak uvádíte třeba v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/proc-nepatri-vnitrni-konstrukce-mezi-zonami-do-obalky-budovy-detailni-rozbor-s-prikladem/?srt=nejctenejsi, tak jak se tedy zohlední jejich kvalita v PENB?

Špatné izolační vlastnosti vnitřních stěn mají totiž určitě vliv na dodanou energii. Zvláště u průmyslových hal temperovaných na nezámrznou teplotu (5 st. C), ve kterých se nacházejí administrativní a hygienické vestavky vytápěné na 15 st. C a výše, je vliv konstrukcí mezi zónami na potřebu tepla na vytápění značný.

Otázka:

Je možné po 1.1.12023 používat Energii 2021 /která má modul na posouzení  FVE/  na objekty, kde není chlazení a úprava vlhkosti, ale třeba je tam FVE?

Bylo by to ve smyslu vyhl. 264 možné, když ten modul již počítá s hodinovým krokem FVE?