Otázka:

Z mnoha provedených hodnocení bytových domů v posledním roce se nám jeví, že je klíčové, zda mají garáž, jak je veliká a jestli tam mají LED osvětlení. Bytové domy bez garáží mají obvykle přísnější referenční hodnoty budovy a splnění kritérií je náročnější. Čím větší je garáž, tím to vychází lépe.

Teď máme konkrétně bytový dům, který vychází - s garáží - z hlediska primární energie do třídy „A“. Zkusili jsme zrušit garáže a objekt „spadne do třídy B“. Skutečně mají garáže takový vliv na referenci?

S měsíčním krokem výpočtu jsme mimochodem takové zkušenosti neudělali.

Otázka:

...částečně podsklepený objekt převedu na model plně podsklepený s menší hloubkou, ale jak započitám podlahu a linearní činitele, které jsou rozdílné v místě stropní konstrukce a podlahy na terénu? A jak mám do výpočtu zahrnout stěny a jiné konstrukce (např. schodiště) oddělující sklepní nevytápěný prostor a vytápěnou část?

Otázka:

Hodnotíme RD, který bude vytápěn elektrokotlem, ovšem teplá voda bude připravována s pomocí tepelného čerpadla. TČ nebude tedy využito na vytápění.

Nevíme si rady, jak správně zadat tyto zdroje. Pokud totiž tepelné čerpadlo nezadám do záložky Zdroje tepla, pak nemůžu v záložce způsobu ohřevu TV zaškrtnout, že voda je ohřívána tepelným čerpadlem.

Jaký poměr tedy zadat mezi elektřinou a tepelným čerpadlem v záložce zdroje, tak aby to odpovídalo způsobu využití. Zatím jsme poměr dali 99% elektřina a 1% tepelné čerpadlo, ale nevíme jestli je tato úvaha správná.

Otázka:

Zakoupil jsem Ztráty 2011 a testoval, jakým způsobem se projeví nové hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540 - 2 (2011) v porovnání s toutéž normou z roku 2007. Jelikož vlastním i verzi Ztrát 2007, upravili jsme objekt DEMO 5 na stejné zadání ploch, součinitelů prostupu tepla (v energetických auditech zpravidla počítáme s obálkami budov), vynulovali jsme přirážky DeltaU,tb tak, abychom se maximálně přiblížili zadání budovy v obou verzích programu.

Z hlediska výpočtu tepelných ztrát jsme dostali stejné hodnoty, což jsme očekávali. Není nám ale jasné, proč se liší mezi verzemi 2007 a 2011 výsledek výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou, přičemž ve verzi 2011 vychází vyšší. Napadla nás souvislost s přirážkou 0,02 W/m2*K pro referenční budovu. Na druhou stranu jsme však zvažovali, že tato přirážka by se zřejmě neměla objevit ve výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla stávajícího řešení obálky budovy, navíc rozdíl v průměrném součiniteli zůstává i v případě, že k jednotlivým konstrukcím přiřadíme různé DeltyU,tb ve smyslu ČSN EN 12 831, čili tento předpoklad by znamenal, že ke každé konstrukci by byla přiřazena jedna přirážka podle 12831 a k tomu ještě 0,02 W/m2*K, Naše úvahy tímto směrem tedy nejsou zřejmě správné.

Také jsme nedokázali porozumět tomu, proč ve verzi 2011 nesouhlasí součet měrných tepelných ztrát jednotlivými konstrukcemi se součtem součinitelů měrných tepelných ztrát na konci výpočtu, zatímco ve verzi 2007 ano (což se nám v případě starší verze jeví jako logické).

Otázka:

...prosím o výklad pojmu "celková podlahová plocha" uvedeného při zpracování PENB v Energii 2009.

... V jakém případě se uvažuje plocha pod vnějšími stěnami?

..výklad dle programu Energie 2009:

Celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích patřících do hodnocené vytápěné či chlazené zóny. Jednotka [m2].
-----------------------------
Podle zákona č. 406/2006 Sb. (par. 2, bod p) se celkovou podlahovou plochou rozumí podlahová plocha všech vytápěných podlaží vymezená mezi vnějšími stěnami (bez sklepů a sousedících nevytápěných prostor).

-----------------------------
TNI 73 0329 a TNI 730330 definují celkovou podlahovou plochu stejně, tj. jako celkovou vnitřní podlahovou plochu vytápěné části budovy, tedy opět plochu bez obalových konstrukcí.

-----------------------------
Vyhláška MVRR SR č. 625/2006 Z.z. definuje celkovou podlahovou plochu mírně odlišně. V par. 3, odst. 4 uvádí, že při stanovení celkové podlahové plochy se vychází z vnějších rozměrů budovy, přičemž se zanedbávají lokální vystupující konstrukce (sloupy, římsy, balkóny, lodžie, terasy). Do podlahové plochy se tedy podle vyhlášky 625/2006 Z.z. započítávají i plochy obalových konstrukcí.

-----------------------------
Celkovou podlahovou plochu zóny je nezbytné zadat nejen kvůli výpočtu tepelných zisků, ale i kvůli stanovení vnitřní tepelné kapacity zóny.