zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Proč vychází v Energii 2019 vyšší potřeba tepla na vytápění?
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
23.04.2019 07.01 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 60170x
Otázka:
Mohl bych poprosit o kontolu jednoduchého obdélníkového bungulavu, který jsem zadal do nové Energie 2019 a současně i do Energie 2017.
Průměrný i referenční součinitel prostupu tepla mi vychází schodně, jen se mi výrazně liší hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění. Stínění oken jsem použil 0,6 (viz podmínky NZU). Stínění stěn jsem uvažoval hodnotou 1.
Je možné, že díky změnám v normách mě vyšly změny takhle rozdílně, nebo mám ve výpočtu chybu?
PENB pro hokejovou halu
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
10.02.2016 09.05 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26271x
Otázka:
Řeším PENB pro hokejovou halu (nevytápěnou) s vytápěným zázemím. Mám v PENB hodnotit pouze vytápěné prostory? Hala bude hodnocena pouze jako nevytápěný prostor a energetická náročnost spojená s kluzištěm bude součástí technologie - tedy v PENB nebude řešena? Děkuji
Hranice tříd A-G pro změny budov podle vyhlášky 78/2013 Sb.: tentokrát i s paragrafem
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
15.04.2013 23.32 | | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 22332x
Otázka:
Nesouhlasím s Vaším vyjádřením v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/hodnoceni-prodeje-pronajmu-zmen-budov-v-novem-penb-dulezite-upozorneni/?pg=3, resp. mi není jasné ze znění jakého článku vyhlášky č. 78/2013 Sb. vyplývá, že i pro změnu stavby používám referenční budovu jako pro novostavbu!
Pokud hodnotím stávající budovu, stávající budovu pro prodej, změnu stávající budovy stanovím referenční hodnotu Uem podle přílohy č. 1 vyhlášky s hodnotou fR (redukční činitel) = 1,0 (Tab.1 vyhl.) a následně jednotlivé meze podle přílohy č. 2 (ER = UemN,20,R). Pokud budu hodnotit novou (projektovanou) budovu postupuji stejně pouze s tím rozdílem, že hodnota fR = 0,8 resp. pro budovu s téměř nulovou spotřebou fR = 0,7 (Tab. 1 vyhl.).
Domnívám se proto, že nemůže dojít k situaci, jak uvádíte ve své odpovědi, že je budova v hodnocených ukazatelích "úsporná" tj. do C a výsledném PENB bude zařazena do "D" - nerozumím, žádné výsledné PENB neexistuje. Budova musí splňovat buď všechny posuzované ukazatele (nová nebo téměř "0") pak je "vyhovující" nebo pokud nesplňuje min. jeden ukazatel je "nevyhovující".
Výpočet faktoru difúzního odporu OSB desek se spárami
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
14.01.2013 11.05 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26752x
Otázka:
Chtěla bych se zeptat, když počítám skladbu obvodové stěny dřevostavby a mám OSB desky, tak bych potřebovala vědět o kolik se mi zmenší mí vlivem spárové difuze, ve výpočtu není nikde uvažováno s OSB deskami, a prosím Vás ten výsek, to je jako pohled?
Co vlastně vyjadřuje lineární činitel prostupu tepla?
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area
26.10.2017 19.40 | | Komentáře: 5 komentářů | Přečteno: 47960x
TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam
Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:
Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?
< 1 2 3 Stránka 4 5 6 7 8 9 .. 314 >