Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?

Na základě sdělení p. Ing. Michala Nixe, specialisty SFŽP z Oddělení metodiky přípravy, upozorňuji všechny zpracovatele výpočtů pro dotační program Nová Zelená úsporám 2013, že v případě hodnocení domů s velmi nízkou energetickou náročností se pro časový úsek bez nuceného větrání může zadávat nulová intenzita výměny vzduchu.

Pro RD s nuceným větráním se tedy zadává procento časového úseku s nuceným větráním 70,8 % (podíl 17 h provozu z celkových 24 h), intenzita výměny vzduchu při vypnutém větrání 0,0 za hodinu a objemové toky větracího vzduchu stanovené jako součin objemu vzduchu v RD a intenzity výměny vzduchu 0,3 1/h.

Pro RD s přirozeným větráním se uvažuje trvalá intenzita výměny vzduchu 0,3 1/h.

Panu inženýrovi Nixovi děkuji za laskavé upozornění... a čtenářům blogu se omlouvám se nepřesnou interpretaci metodických pokynů SFŽP pro oblast podpory B. Další informace k aktualizaci Energie 2013.4 najdete dále...

Otázka:

Jsou do výpočtu obvodových konstruktí (stěny, střecha), při volbě zahrnutí "vlivu tepelných vazeb" paušální přirážkou, již zahrnuty veškeré tepelné vazby a mosty?

Po čase se vracíme k dalšímu problému, který jsme na našem blogu už diskutovali. Tentokrát byl inspirací pro článek dotaz:

Při zpracování PENB pro RD (budova je v původním stavu, konstrukce nejsou zatepleny, otvorové výplně nejsou vyměněny a zdrojem tepla pro vytápění jsou volně stojící kamna na dřevo) vychází dodaná energie na vytápění i v letních měsících (červen, červenec, srpen), tedy mimo topnou sezónu.

Dle protokolu je délka topné sezóny 365 dní. Profil užívání je RD bytová zóna, tedy ani tady moc parametrů ovlivnit nedokáži. Bohužel se mi nepodařilo přijít na to, proč to takto vychází.

Mohla bych se zeptat, čím je to způsobeno?

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné použití větrotěsné, ale zároveň difuzně otevřené vrstvy na teplené izolaci vysoké dvoupláštové provětrávané střechy se sbíjenými vazníky. 

Popis skladby od interiéru:

- SDK desky 

- dřevěný instalační rošt 30/50 s min. vatou

- Vzduchotěsná vrstva (OSB + folie )

- Sbíjené vazníky

- foukaná teplená izolace 400mm alt. min. vata ve vrstvách 

- ? větrotěsná vrstva (MDF deska na dř. rošt, dif. otevřená folie na řídký dř. rošt ) ?

- provětrávaná vzduchová dutina na zbylou výšku vazníků cca 200-600mm i více (pultový či sedlový tvar ) 

- OSB deska + Folie (alt. velkoplošná krytina na latě a kontralatě + pojistná hydroizolace )

Osobně mám snahu do skladeb tuto vrstvu prosadit za účelem nezhoršování účinku teplené izolace (ochrany teplené izolace proti zafoukávání studeného vzduchu do hmoty izolace ), ochrana před zavátím sněhu apod. Na stavbě je snaha ji vařadit v rámci úspor nákladů. Chtěl jsem se zeptat z jakého předpisu (ČSN a pod. ) případně nutnost použití vyplývá případně od jakých klimatických oblastí a pod.