Otázka:

Chtěl bych se zeptat k stanovení Un podlahy na terénu, kdy do skladby lze nebo nelze započítávat spolupůsobení zeminy. Provádím posudek na podlahovou kci, kdy v programu Teplo zadám vrstvy podlahy až po hydroizolaci (a neuvažuji vliv zeminy), avšak když pro stejnou kci provedu posudek v rámci dvourozměrného teplotního pole vazba mezi podlahou a zdí tak do detailu už vliv zeminy zahrnu . Nejsou tyto výpočty v rozporu?

Jde mi o to, kdy zadat a kdy nezadat vliv zeminy pod podlahou?

Distribuci nového programu Energie 2023 zahájíme sice až začátkem listopadu*, ale novinky v programu můžeme představit už v předstihu.

Základní a skutečně zásadní změnou je samotná transformace celého výpočtu energetické náročnosti budovy z měsíčního výpočetního kroku na hodinový.

Tento přechod byl sice primárně vyvolán zákonnou povinností použít při zpracování PENB od 1. 1. 2023 pro výpočet celkové dodané energie u budov s chlazením, úpravou vlhkosti a/nebo výrobou elektřiny nejvýše hodinový krok (viz vyhláška č. 264/2020 Sb., § 4, bod 1 a § 12), ale rozhodně nejde jen o nějakou byrokracií vynucenou a zbytečnou změnu.

Zatímco dosavadní výpočet s měsíčním krokem fungoval v podstatě jako jednoduchá stacionární tepelná bilance zisků a ztrát, nový dynamický hodinový výpočet už pracuje se skutečně nestacionárním (časově závislým) modelem budovy. Tepelná setrvačnost konstrukcí se v něm už nezohledňuje přibližně, ale přímým řešením diferenciální rovnice vedení tepla. Přesnost výpočtu se tím posouvá na úplně jinou, mnohem vyšší úroveň. A současně se značně rozšiřují i možnosti přesnějšího modelování provozních režimů technických systémů v budově.

Otevřeně je nicméně třeba uvést, že odvrácenou stranou zvýšení přesnosti výpočtu je prodloužení doby jeho trvání. Nárůst počtu potřebných výpočetních operací je v hodinovém modelu enormní (násobky v řádu stovek až tisíců), a to má bohužel nutně dopady na rychlost výpočtu.

Podrobnější popis všech novinek najdete dále v článku...

* Aktualizace 29.9.2022: Původně uvedený začátek října byl bohužel chybnou informací, omlouváme se. Dnes nám bylo potvrzeno, že oficiální smluvní hodinové profily užívání budou k dispozici až na konci října.

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor

Otázka:

Zadávám stínění řadou domů, což se v reálu moc často nevyskytuje. Chci se zeptat, kdy už stínící budovu nemusím uvažovat?
Je nějaké zjednodušující pravidlo? Např. když už budova stínící je za hranou té posuzované? Nebo nějaká vzdálenost? ....kdy už se stíněním touto budovou neuvažovat.

Všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, čtenářkám i čtenářům našeho blogu přejeme upřímně příjemné a klidné Vánoce a všechno dobré v příštím roce.

Grafický výstup Area 2014  (vstupní data z generátoru Meshgen Area)

Ať vám rok 2014 přinese jen radost, štěstí, pozitivní energii a nezapomenutelné zážitky.

Zbyněk Svoboda za kolektiv K-CAD s.r.o.