zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Rozšířené katalogy materiálů

Kategorie » téma: Area | Cube3D | Energie » Obecně | Mezera | Simulace | Stavební fyzika | Teplo | Ztráty

14.07.2022 15.19 | Pavel Šála | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 27265x

Na web kcad.cz byly umístěny aktualizované katalogy materiálů. Aktualizace se tentokrát týká sortimentu firmy Huntsman Building Solutions (stříkané tepelné izolace).

Katalogy lze stáhnout ze sekce společné soubory a po rozbalení zkopírovat do složky, kde je program nainstalovaný.

Jakou hodnotu tepelné propustnosti L uvažovat v dalších výpočtech?

Kategorie » téma: Area

29.10.2010 17.35 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21653x

Otázka:

Měl bych jeden dotaz k Aree. Z výpočtu mi vyšla tepelná propustnost L pro prostředí 1 (-15 C) jako 0,41716 W/mK, pro prostředí 2 (21 C a Rsi=0,13) jako 0,02187 W/mK a pro prostředí 3 (21 C a Rsi=0,17) jako 0,37884 W/mK.

Pokud počítám psí (vnější rozměry), propustnost z int. do ext. bude v tomto případě 0,41716 nebo (0,02187 + 0,37884)? Podle mě by to mělo být to 0,02187 + 0,37884 (ztráta /kladné číslo/ z interiéru).

Když dám pomocný výpočet psí, tak ale Area vybere hodnotu tepelné propustnosti i int. do exteriéru 0,41716. Podle čeho ten program určí které to číslo vloží do toho pomocného výpočtu?

Ještě sem si udělal jeden model, s jinými přestupy a v tomto případě se do toho výpočtu převzala hodnota, která byla na řádku s exteriérem  tedy opačně než předtím.

Vysychání střechy nad nevytápěnými garážemi

Kategorie » téma: Teplo

05.12.2013 11.46 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 15904x

Otázka:

Posuzujeme střechu nad nevytápěným objektem hromadných garáží. Ve stávajícím stavu je na stropní kci proveden škvárový násyp 0-350 mm + bet. mazanina bez sítě a bez dilatování tl. 50-100 mm. Střecha je ve velmi špatném stavu (bet. mazanina je v některých místech vzdutá až o 250 mm, pásy kolem atik utržené, ve škvárovém násypu byl zjištěn vysoký obsah vlhkosti).

Družstvo si nechalo vypracovat projekt, který navrhl vše odstranit a provést nově (spádové klíny z EPS + živičná hydroizolace). Návrh je v pořádku, ale problém je s financemi.

V případě ponechání vlhké škváry a provedení nové mazaniny + hydroizolace nebo použití škváry pro provedení škvárobetonu + bet. mazaniny bude v obou případech ve skladbě zabudována nějaká vlhkost.

Pokoušel jsem se tento stav prověřit v programu Teplo 2011 s uvažováním zabudované vlhkosti 10% se započtením redistribuce vlhkosti. Nyní se dostávám k dotazu:

Nevím jak je možné prověřit chování zabudované vlhkosti v konstrukci nevytápěného ani netemperovaného objektu. V základní nabídce jsou uvedeny jen stavby vytápěné, temperované s pevně danou okrajovou podmínkou pro interiér. Pokud si např. zvolím garáže chráněné proti mrazu průměrné měsíční teploty pro výpočet bilance dle ČSN 13788 tak mi automaticky se vyplní teplota Tai = 5°C (stejná pro všechny měsíce) a vlhkost Fii (např. v letních obdobích 100%).

Teploty Tii si  v jednotlivých měsících upravím dle odhadované možné teploty. 
Nevím zda takto postupuji správně, ale výpočty se mi nějak nezdají (porovnával jsem skladbu s finálním živičným pásem a mPVC).

Riziko povrchové kondenzace na střešním panelu

Kategorie » téma: Stavební fyzika

16.01.2012 21.33 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18857x

Otázka:

Setkal jsem se z názorem, že SDK podhled zavěšený pod ocelovou konstrukci (skladba střechy shora: hydroizolace, PUR desky 100 mm, parozábrana, trapézový plech) bude ohrožen skapáváním zkondenzované vody, která se bude vytvářet na dolním líci střešního panelu. Po pravdě řečeno jsem se s takovýmto možným chováním nikdy nesetkal. Prověřil jsem skladbu v tepelně technickém programu Teplo 2010 - vyšlo mi maximální zkondenzované množství 0,0014 kg/m2 - což je zanedbatelné.

Oponenta to však vůbec neuspokojilo a prohlásil, že v tomhle případě se vodní pára nechová tak, jak je uvažováno v tomto výpočtovém programu. Navrhuje nějaké samostatné odvětrávání tohoto prostoru, což by mohl být vzhledem k tomu, že ten SDK podhled plní protipožární funkci, menší problém. Neměl jste s takovouto skladbou nějakou zkušenost, ať už třeba dobrou nebo i špatnou? Myslíte, že by to mohlo být bez problémů, tak jak to předpokládá výpočet?

Trombeho vs. větraná stěna - zadání, rozdíl.

Kategorie » téma: Energie » 05 Konstrukce doplňkové

19.04.2010 15.32 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 25176x

Otázka:

Dobrý den,
dostala jsem se k výpočtu passivního rodinného domu, ve kterém investor využívá jižní stěnu pro ohřev vzduchu, který potom cirkulací rozvádí do střední akumulační stěny. Vzduch se ohřívá v prostoru mezi dvěma prosklenými stěnami(nebo spíše velkými okny), jedná se tedy o jakýsi solární kolektor.
Tápu kam můžu takovou konstrukci zadat, jestli jako Trombeho stěnu, nebo jako větranou stěnu?
Při zadání do Trombeho stěny se mi pouze zvýšila ztráta objektu, ve výpočtu se neodrazily další solární zisky. Je výpočet vázán se zadáním například vzduchotechniky - recirkulace apod.?
Solární zisky jsem naopak získala po zadání do větrané stěny. Tady se ale jedná o předehřev vzduchu z exteriéru, což by nevyhovovalo mé situaci? netuším ale, jaký je rozdíl mezi těmito dvěma konstrukcemi a jestli "moje" konstrukce odpovídá některé z uvedených a mohu jí ve výpočtu zohlednit?
Děkuji za odpověd, případně zašlu materiály k upřesnění.
Pavla Hartová

< 1 .. 22 23 24 25 26 Stránka 27 28 29 30 31 32 .. 316 >