Otázka:

Počítám lineární činitel prostupu tepla pro detail nadpraží, v němž se projevuje vliv napojení okenního rámu na nadpraží, vliv kastlíku pro venk. žaluzie a vliv prostupu stropu do obvodové stěny.
Lze k tomu přistoupit i tak, že tento detail rozdělím na dva (samotné nadrpaží a samotný styk stěna-strop) a stanovím pro tyto jednotlivé detaily hodnoty psí? Lze potom říci, že tato dvě samostatná psí po sečtení tvoří celkové psí z detailu celkového?

Vliv prostupu stropu obvodovu stěnou bych v energetické náročnosti započítal jako: psí z det.1a x celý obvod domu.
Vliv osazení okna v nadpraží a vliv kastlíku pro žaluzie bych započítal jako: psí z det 1b x délka oken.

Otázka:

...v Energii 2009 je pro okno činitel teplotní redukce nastaven na 1,00, v nápovědě je uvedeno: Při hodnocení nízkoenergetických rodinných a bytových domů podle TNI 730329 a TNI 730330 se vždy uvažuje činitel teplotní redukce b=1,0. V TNI, čl. 6.2 je však pro okno uvedeno 1,15. Kterou hodnota je správná?

Otázka:

Mám dotaz k zadání energonositelů. Když vyplňuju procento rozdělení energií, tak to musím vyplnit procentuálně stejně, jako je to ve zdrojích tepla. Ale je to tak správně např. v teoretickém případu vytápění 50% tepelným čerpadlem a 50% dřevem? Elektřiny spotřebuju díky topnému faktoru jen cca 1/3 oproti výkonu potřebnému na pokrytí ztrát. Takže pak v podstatě potřebuju třeba 20% elektřiny a 80% dřeva, když to přepočítám na vstupy...

Otázka:

...pokud se zatepluje například plochá střecha s atikou, plocha střechy je 100m2, aplikované zateplení lze použít pouze na 90m2, atiky zateplit nelze. Nebo se pro zjednodušení bere celá plocha (100m2)? Co myslíte?

Otázka:

Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.

Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:

- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?

- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?

- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?

- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009

- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?