Otázka:

Řeším objekt s velkou plochou podlahy (přes 1000 m2 kompaktního obdélníku), která však není nijak izolovaná (uvažované U = 3,5 W/m2.K). Dříve jsem v těchto případech spočítal tok přes zeminu pomocí ČSN EN ISO 13370 (a z toho pro přehlednost zpětně určil činitel teplotní redukce, který se pohyboval většinou mezi 0,15 - 0,20), čímž jsem dostal relativně příznivý výsledek, který jsem ocenil s vědomím, že tuto konstrukci nebudu nijak upravovat.

Jak postupovat v případě nové ČSN, kde se uvažuje ref. budova a tedy U(požadované)=0,45. Pokud zadám pro referenční i pro moji konkrétní budovu stejnou hodnotu "b", pak budu mít velké problémy dosáhnout požadovaného Uem. Lze to řešit tak, že pro ref. bud. zadám "b" dle ČSN 730540-3 (tedy v tomto případě zřejmě b= 0,43) a pro konkrétní budovu provedu výpočet podle ISO  13370?

Otázka:

V protokolu výpočtu programu Energie 2011 se liší hodnoty měrného toku prostupem mezi zónou a exteriérem Hd v textu a v přehledných výsledcích výpočtu pro jednotlivé zóny. čím je to způsobeno?

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, jak správně posoudit, vypočítat součinitel prostupu tepla v programu TEPLO 2009 u střešní trámové konstrukce, kde je tato skladba:

půda

Prkno 60 mm

Prkno 30 mm

Prkno 30 mm

rákos

Trám 165 mm (vzduchová mezera)

Rákos 5 mm

Omítka 10 mm

interiér

Respektive lze předpokládat, že vzduchová mezera je v podstatě uzavřená, ale ne úplně těsně. Zvolil jsem tedy vzduchovou uzavřenou mezeru 300 mm z nabídky katalogu materiálů a doplnil tloušťku 165 mm. Je to tak správně?

Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".

ZOOM: Elektrokotel a elektřina z FV systému

V detailním návodu se tentokrát podíváme na to, jakým způsobem lze zadat v Energii zdroje tepla využívající elektřinu částečně z ostrovního FV systému a částečně z veřejné sítě. Inspirací byl následující dotaz:

Prosím o doporučení, jak zadat hlavní zdroj tepla pro vytápění krb s teplovodním výměníkem a vedlejší zdroj tepla elektrokotel využívající elektřinu z vlastních fotovolt. panelů, resp. z veřejné sítě. Předpokládám pokrytí topného času krbem 50 %, elektrokotlem s el. energií z fotovoltaiky 30 % a elektrokotlem s el. energií z veřejné sítě 20 %.

Teplá voda se připravuje akumul. ohřevem elektrokotlem využívajícím primárně elektřinu z fotovolt. panelů (80%), případně z veřejné sítě (zbytek).

Zajímalo by mne, jak promítnout vlastní el. energii z fotovoltaiky ke snížení primární energie.