zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Počítám pasivní rodinný dům, který chce žádat o dotaci Zelená úsporám. V PD je navrženo vytápění přímotopy, záložní zdroj jsou litinová kamna, ohřev vody je zajištěn solárními kolektory.

Investor si však nepřeje ohřev teplé vody pomocí kolektorů, protože je to prý pro něj nerentabilní. Jenže z tohoto důvodu mi nevyjde ani požadovaná hodnota potřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé vody a technické systémy budovy. Na přání investora jsme jako hlavní zdroj pro vytápění dali již zmiňovaná kamna (topilo by se kusovým dřevem), elektřina by zajišťovala ohřev vody a pomocné energie. Stále však není splněna alespoň požadovaná hodnota potřeby primární energie.

Chtěla jsem se zeptat, zda je vůbec možné, aby byl navržen pasivní dům bez jakéhokoliv netradičního zdroje a vyšla požadovaná hodnota potřeby primární energie ... (všechny ostatní podmínky pasivní dům splňuje - U, Uem, ...).

Otázka:

Pokud odstraním otvorovou výplň z konstrukce při zadávání s dynamickou vazbou, výplň mi stále zůstává v seznamu výplní a započítává se do obálky budovy.

Existuje nějaký automatizovaný způsob, než vyhledat toto okno v seznamu oken a manuálně ho odstranit?

Vliv rozměrů na přesnost vypočtené tepelné ztráty

Kategorie » téma: Ztráty

05.04.2011 23.22 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20163x

Otázka:

Chceme-li při výpočtu tepelné ztráty dosáhnout, co možná nejreálnějšího výsledku, nebudeme obvod konstrukcí počítat ani z vněších ani z vnitřních rozměrů, ale zřejmě někde mezi? Závisí to na typu konstrukce?

Otázka:

Při výpočtu panelového domu v Energii zadávám strojovny výtahů na střeše jako nevytápěné prostory a ztrátu přes ně počítám dle ČSN EN ISO 13789. Výsledným korekčním součinitelem "b" poté redukuji souč. prostupu tepla stropu ke strojovnám. Zajímalo by mne, jak je možné tento redukovaný souč. prostupu tepla posoudit z hlediska požadavků.

1) jestli je možné například vypočítat maximální požadovanou tepelnou ztrátu přes strop ke strojovně Hmax[W/K] = (Astr x Upož x b), přičemž Upož=0,60 W/m2K (strop k nevytápěnému prostoru) dle ČSN 730540 pro rozdíl teplot dt=20C bych přepočítal pro rozdíl teplot interiér-exteriér, tj. např. dt = 35C. Tuto ztrátu bych poté srovnal s výslednou ztrátou přes strojovnu dle výpočtu.

2) redukovaný součinitel prostupu tepla bych posoudil dle ČSN 73 0540 jako střešní konstrukci, tj. Upož = 0,24 W/m2K.

Předem děkuji za odpověď, zda je nějaký z uvedených postupů možné použít.

Trombeho vs. větraná stěna - zadání, rozdíl.

Kategorie » téma: Energie » 05 Konstrukce doplňkové

19.04.2010 15.32 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 25176x

Otázka:

Dobrý den,
dostala jsem se k výpočtu passivního rodinného domu, ve kterém investor využívá jižní stěnu pro ohřev vzduchu, který potom cirkulací rozvádí do střední akumulační stěny. Vzduch se ohřívá v prostoru mezi dvěma prosklenými stěnami(nebo spíše velkými okny), jedná se tedy o jakýsi solární kolektor.
Tápu kam můžu takovou konstrukci zadat, jestli jako Trombeho stěnu, nebo jako větranou stěnu?
Při zadání do Trombeho stěny se mi pouze zvýšila ztráta objektu, ve výpočtu se neodrazily další solární zisky. Je výpočet vázán se zadáním například vzduchotechniky - recirkulace apod.?
Solární zisky jsem naopak získala po zadání do větrané stěny. Tady se ale jedná o předehřev vzduchu z exteriéru, což by nevyhovovalo mé situaci? netuším ale, jaký je rozdíl mezi těmito dvěma konstrukcemi a jestli "moje" konstrukce odpovídá některé z uvedených a mohu jí ve výpočtu zohlednit?
Děkuji za odpověd, případně zašlu materiály k upřesnění.
Pavla Hartová

< 1 .. 76 77 78 79 80 Stránka 81 82 83 84 85 86 .. 316 >