Otázka:

...šikmá střecha s tep. izolací 200mm mezi krokvemi (cíl dosáhnout U<=0,16 pro zelené úspory). Při použití přídavného dř. roštu s přídavnou tepelnou izolací 100mm se k této hodnotě přiblížím. Skladba však nevychází na kondenzaci Krokve 200/80 osově po 0,910mm, rošt 60/100 osově 0,660mm. Parozábrana uvnitř izolací.
- dotaz.. zda pro kondenzaci na parozábraně je pro posouzení max. množství kondenzátu nutno brát parozábranu (lehkou a nenasákavou ) a nebo možno zauvažovat s přilehlou min. vatou (plošně hmotnější ) do které by se kondenzát reálně nasál. Pak bych si mohl dovolit parozábranu umístit alespoň částečně do přídavné izolace.

Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok, nebo 3% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).
Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,005 kg/m2,rok (materiál: Jutafol N AL 170 Special).

.. pro tuto skladbu bude nutné posunout parozábranu blíže k interiéru - nejlépe pod sádrokarton pak skladba začne vycházet (viz 2.konstrukce). Ale nevzniká tak prostor pro elektroinstalace.

- při náhradě přídavného roštu pro tepelnou izolaci tl. 100mm ze dřeva na hliníkové systémové profily ....
do výpočtu zadávám rozdělenou tep. izolaci na dvě tl. 30mm a 70mm (do vrstvy 30mm napočítám vliv hliníkového roštu na celou tloušťku 30mm izolace a do vrstvy 70mm napočítám vliv 2ks/m2 kotev hliníkového roštu ) ... je takovýto postup správný a nebo mohu kombinovat pro tl. vrstvy izolace 100mm dvě redukce na vazby (rošt i kotvy )? Rošt ale jinak než na celou tl. izolace mi nejde zadat (viz. 3.konstrukce) ... zde se však už nedostanu na U=0,16 a budu mít opět problém s pozicí parozábrany. Tzn. budu muset přidat tep izolaci a posunou parozábranu (viz. 4. konstrukce ). Ale pro vytvoření prostoru pro elektro-instlace pod sádrokartonem se bez 3. roštu neobejdu. Ve výpočtu je parozábrana uvažována s vlivem perforace kotvením roštů - nekvalitní provedení - pro jistotu.

Konstrukce 1. Konstrukce 2.

Konstrukce 3. Konstrukce 4.

Otázka:

dovoluji si obrátit se na Vás jako na jednu z nejvyšších autorit v oblasti stavební fyziky a prosím o radu s následujícím problémem.

Posuzuji pomocí Vašeho SW Teplo 2009 konstrukci ploché střechy.

Její skladba je následující (od interiéru):

1. 2x Fermacell; tloušťka 0,015m; lambda 0,32

2. Polyuretan pěnový tuhý opláštěný plechem; tl. 0,1m; lambda 0,025

3. Pěnový polystyren; tl. 0,126m (tvoří spádovou vrstvu – uvedená tl. je vypočtený průměr); lambda 0,033

4. OSB deska; tl. 0,01m; lambda 0,13

5. Firestone Rubber GARD EPDM; tl. 0,0011m; lambda 0,21

Venkovní teplota -19°C, vlhkost 85%; vnitřní 20°C, 55%. Jedná se o stavbu, sestavenou z jednotlivých modulů. To uvádím proto, že střecha jednoho modulu má malé rozměry, a to 9 x 4m. Vyhodnocením výsledků podle ČSN 730540-2(2007) v SW Teplo 2009 mi vychází, že nejsou splněny požadavky 2. a 3. v rámci III. Požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí. Doplnil jsem tedy konstrukci o parozábranu, a to mezi Fermacell a PUR (Jutafol N110 Special). Poté mi výsledek vyšel vyhovující.

Jenže nevím, zda postupuji správně, a to z toho důvodu, že PUR pěna je oplášťovaná plechem, a ten funguje sám o sobě jako parozábrana. Další parozábrana je tedy asi zbytečná ???

Vím, že zde hraje roli i spárová difuze. Ta je však v tomto případě (tedy podle mého názoru) velmi malá, neboť jak je uvedeno výše, rozměry střechy jsou malé. Příčné spáry nejsou, pouze podélné, a ty jsou utěsněny. Rovněž nevím, jakou roli hraje připevnění Fermacellu k PUR vruty, které vlastně naruší celistvost parozábrany.

Prosím tedy o radu, zda je nutné v tomto případě použít parozábranu nebo nikoliv. Pakliže nutná není, co provést s výpočtem, který uvádí, že skladba není vyhovující.

Otázka:

Prosím o radu, jak v programu Energie 2009 zadat vnitřní zisky dle TNI 73 0330.

Přítomnost osob v zóně je dle TNI 70%, což lze samozřejmě zadat v Energii. Ale dále.

V bodě 6.3 TNI je uvedeno, že „Metabolické teplo a teplo uvolněné do vytápěného prostoru provozem domácích spotřebičů a umělého osvětlení se uvažuje hodnotou 100W na přítomnou osobu, bez ohledu na její věk. K tomu se připočítáva 100W na každou bytovou jednotku stálé produkce tepla bez ohledu na přítomnost osob.“

V programu Energie 2009 se zadává průměrná produkce tepla osobami v zóně, doba běhu spotřebičů v zóně, průměrná měrná produkce tepla ze spotřebičů v zóně a příkon a typ ovládání osvětlení, popř. měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení a jeho průměrná účinnost.

Jak mám všechna tato data vyplnit, aby odpovídala „kumulovanému“ požadavku TNI 73 0330 bod 6.3?

Jedná se mi o BD se 24 bytovými jednotkami a 72 obyvateli. Tedy podle TNI 7440W při ploše vytápěné části 1522m2 - 4,88W/m2

Otázky:

 ...ověření správnosti postupu při zadání půdorysné plochy a obálky vnitřního schodiště z nevytápěného (alt. částečně ) nevytápěného suterénu (myšleno v případě např. rodinného domu se suterénem, přízemím, patrem a podkrovím ..):

1) Částečně podsklepený objekt:
...jakým způsobem zadávat suterén u částečně podsklepeného objektu?
2) Schodiště: 
...jakým způsobem řešit prostor schodiště bytového domu mezi suterénem a přízemím?...

Otázka:

... Mám objekt dosti složitý a v jedné části je v něm jakoby zakouslá garáž. Jelikož jsou zde stěny ze starých cihel a stropy neizolované uvažuji garáž alespoň s 10 stupni ikdyž přímo asi vytápěná není. Je možné postupovat tak že v energii zadám podlahovou plochu i s garáží, převažující teplotu dám cca 19°C, ale do zprávy k zelené úsporám napíši že je podlahová plocha bez garáže jelikož jde vlastně o nevytápěný prostor. Mohu postupovat takto nebo raději s garáží nepočítat a pak dát k ochlazovaným stěnám činitel teplotní redukce cca 0,5? Pak bych se ještě rád zeptal pokud je objekt podsklepen ale strop je pod částí objektu výškově odskočen, součástí stropu je tedy jakoby část stěny, jak tam toto započítat?

Váženým průměrem upravit R stropní konstrukce? Jak ale započítat to že je ochlazovaná část stropu větší nežli půdorysná? Mám také snížit třeba R cca o 10% pokud je plocha větší o 10%?