Otázka:

...mel bych na Vas dotaz jako na jednu z nejvetsich kapacit co se tyce stavebni fyziky.

Muj dotaz se tyka zateplovani obvodovych sten rodinnych domu. Chtel bych zateplit stenu z YTONG Lambda 375mm penovym polystyrenem 60mm. Bohuzel pri posuzovani teto konstrukce je problem s vnitrni kondenzaci. Mnozstvi kondenzatu je sice daleko mensi nez odparitelne mnozstvi, ale jiz nesplnuje podminku 3% z plosne hmotnosti dle csn 730540-2. Podmínku splni teprve pri vrstve okolo 150mm. chtel bych se tedy zeptat, zda je mozne tuto konstrukci s 60mm polystyrenu upravit tak, aby vyhovela. Nebo neni mozne tuto konstrukci penovym polystyrenem teto tloustky vubec zateplovat. A pokud to neni mozne, jak to, ze tyto konstrukce (YTONG + penovy polystyren) bezne vznikaji.

Otázka:

... Zelenou úsporám... Na školení ohledně výše zmíněného nám bylo řečeno, že pro všechny výpočty se má postupovat dle modulů TNI které máte v aktualizované verzi dostupné. Jsou přímo určeny pro nízkoenergetické domy ale okrajové podmínky jsou prý nastaveny tak, aby výpočet vyhovoval i pro body z programu A.

Když jsem teď předal jeden elaborát, a dotyčný jej předával na životnm prostředí, bylo mu řečeno, že nestačí abych uvedl výočet dle TNI, ale i dle ČSN EN ISO 13790. Chci se zeptat pokud pro výpočet v programu A používám tyto TNI je to právně, nebo se mělo použít klasické vyhodnocení jako pro průkaz energetické náročnosti? To si nemyslím protože např dle NKN do výpočtu nemá vstupovat osvětlení a další věci. Můžete mi prosím odpovědět?

Otázka:

chtěl bych se Vás zeptat na rozdílné výsledky. Jelikož kolegyně doktorandka má zaměření práce porovnávání různých metodik a výpočtů vím že se výsledky třeba z energie a NKN liší. Dnes zadávám jeden domek a jelikož je lehký řekl jsem si že to konečně vyzkouším. První věcí co mě překvapilo je že se výsledky hodně lišili v potřebě tepla, ještě zvláštnější mě přišlo že potřeba tepla v energii se změnila pokud jsem použil přesný výpočet osvětlovací soustavy (poklesla dolu) ale celková energie se zvedla. Vím že je to asi komplikované ale zajímalo by mě čím je způsobeno že výsledky v Energi jsou cca o 10%méně příznivé. Vím že NKN je spíš takový pokus a Váš program je  seriózní, ale abych snad mohl vůbec nějaký domek schválit musím používat nkn jinak by neměl šanci žádný vyhovět, vím že je to obecný problém protože 90% projektů se drží na hranici požadovaných hodnot, bohužel. Věřím že nová podoba 148 to změní.

Otázka:

Řadový domek (přízemí, podkroví), výškově i směrově uskočený oproti ostatním. Celoplošně podsklepen (prádelna, dílna, garáž). Suterén zahlouben pod terén tak, že na jedné straně je pod terénem a na druhé nad terénem.
Prosím o posouzení korektnosti logiky výpočtu:
Suterén počítám na záložce Podlaha a suterén jako " částečně či zcela nevytápěný sutrerén". Tepelné odpory stropu suterénu a podlahy suterénu určím klasicky.
Tepelný odpor suterénní zdi určím váženým průměrem dle ploch a dílčích tepelných odporů všech konstrukcí (zdiva suterénu k sousednímu bytu, zdiva suterénu k sousednímu suterénu, zdiva suterénu k zemině, zdiva suterénu k venkovnímu prostředí, oken a dveří).
Výšku podlahy 1NP nad terénem a podlahy suterénu pod úrovní terénu určím zase váženým průměrem výšky terénu ve štítech.
Až sem to vypadá až podezřele jednoduché.
Při výpočtu na záložce Nevytápěné prostory však narazím na problém souseda(ů). Je správné zadat společné zdi řadových domů jako neprůsvitné konstrukce na styku s interiérem (pomíjím, že část dělící zdi bytu sousedí i se suterénem souseda)? Jaký bude objem vzduchu - celý objem sousedních domů?

Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).