Otázka:

...výpočet součinitele "U" u dělících konstrukcí u nevytápěných prostorů. Konkrétně jak je to s koeficienty přestupu na chladné straně Rse?

Osobně si myslím, že by to mělo být jako u dvojplášťových konstrukcí tedy u stěn 0,13 a u stropu na půdě 0,10.

Ale rád bych si to potvrdil. V tom případě by platilo, že ta samá konstrukce bude mít různé U podle toho jestli je otočená do exteriéru nebo do vytápěného prostoru. Velké rozdíly pak vycházejí u původních nezateplených konstrukcí, které mají vysoké U. U zateplených konstrukcí už ten rozdíl patrný není.

Otázka:

... dávám si dohromady podklady pro PENB a mám takové menší dilema, které bych s Vámi rád zkonzultoval. Jedná se o 8 podlažní bodové domy ve dvojicích, které jsou horizontálně posunuty. Mezi domy je dilatační spára v šířce 15 cm. V dilataci by měla být vložena tepelná izolace (alespoň podle PD, ale já pochybuji, že tam nějaká vůbec je a pokud je, pak nikdo neví v jakém stavu). Tato dilatace bude upravena nově - dle doporučených systémových řešení. Jedná se mi o to, s jakou teplotou uvažovat v dilatační spáře. Obvodový plášť je ze struskopemzobetonových panelů, varianta Nový Jičín. V této části nebude plášť zateplen, pro výpočet součinitele prostupu tepla jsem uvažoval s Lambdou 0,70 W/mK, protože teoreticky předpokládaná objemová váha nebyla nikdy o těchto blokopanelů dodržena. Jedna z variant je teplota vnějšího vzduchu, tzn. že bych to uvažoval tak, že vedle žádný dům není, stěna v délce dilatační spáry zůstane původní - bylo by to na straně bezpečnosti. Druhou možností je uvažovat s teplotou 0 až - 5 stupňů, protože teplo z bytů bude tuto dilatační spáru vyhřívat a teplota s výškou bude stoupat. Tato úvaha je ovšem ryze teoretická. Rád bych Vás poprosil touto cestou o Váš názor, a to jak k uvedenému součiniteli tepelné vodivosti, tak k teplotě v dilataci.

Otázka:

posuzuji na letní tepelnou stabilitu pasivní rodinný dům (dřevostavba). Dá se předpokládat, že se jedná o vysoce odborně navržené řešení s konstrukcemi okolo U=0,1, okna INTERNORM s U= cca 0,7, stínění proti letnímu přehřívání atd. Stavba má zděné vnitřní příčky z cihel z nepálené hlíny tl. 150 mm, dále 50 mm betonu v podlaze a 50 mm hliněnou omítku obvodových stěn. Jsou provedeny velké přesahy střech tak, aby v zimě slunce pronikalo a v létě bylo účinně stíněno.

V programu STABILITA jsem posoudil obývací pokoj.

Velmi mne udivilo, že vzestup denní teploty vyšel 19,4°C! Pokud odstraním veškerá okna, tak vzestup vyjde něco málo pod 5°C a norma je splněna jen o chlup.

Pocitově se mi to nezdá, ale ani po dlouhém hledání jsem neobjevil zásadní chybu.

Prosím Vás o Váš názor, zda je toto vůbec možné. Vždyť se staví mnohem horší stavby a pocitově je v nich dobře (i když je mi jasné, že se to většinou nepočítá).

Otázka:

- stávající stav: 3 podlažní RD, dvě nadzemní podlaží vytápěna, v suterénu  o celkové podlahové ploše 43,30m2 je vytápěna pouze 1 místnost plochy 9,40m2. Tyto údaje zadávám na fornulář "popis konstrukcí ve styku se zeminou - částečně či zcela nevytápěný suterén - podrobný výpočet."
- po úpravě: zatepluji stropní konstrukci mezi přízemím a nevytápěnou částí suterénu, tedy plochu 43,30 - 9,40 = 33,90 m2. Do uvedeného formuláře uvedu tedy nové hodnoty tepelného odporu stropní konstrukce a dále upravím podlahovou plochu na 33,90m2 - tedy plochu skutečně zateplovanou.
..kam zadat podlahu pod vytápěnou místností v suterénu 9,40m2?

Otázka:

...do jaké kolonky zadat v programu Energie 2009 pro výpočet měrné potřeby tepla konstrukci stropu nad komerčně využívaným přízemím domu? Toto přízemí není zahrnuto do zóny, neboť na tento stav se dotace z programu Zelená úsporám nevztahuje. Nad tímto přízemím jsou dvě bytové jednotky, na které je možné dotaci žádat. Napadá mě, že by bylo možné zadat kci do kolonky Nevytápěné prostory obdobně, jako je tomu u společných obvodových stěn za předpokladu úpravy činitele teplotní redukce. Zdroj vytápění je však společný.