Otázka:

..jak mám vyplnit formulář energonositele, pokud je zdrojem vytápění i přípravy teplé vody monovalentní tepelné čerpadlo?

Otázka:

..dotaz .. v MEZEŘE se u zadávání rychlosti větru uvádí jako standard podle ČSN 730540 bezvětří, další možné jsou hodnoty z tab. H1. Ten klíčový požadavek na bezvětří je v normě docela překvapivě jen v POZNÁMCE a co jsem viděl výpočty od jiných lidí, tak počítají většinou s větrem 0,75 m/s. Já to chápu tak, že bezvětří bych měl určitě uvažovat u dřevěných konstrukcí a všude kde to jednoduše jde. Ale u stávající betonové dvouplášťové střechy paneláku na kopci, s minerální foukanou izolací, kde jsou zatím jen otvory v atice, bych při návrhu větracích komínků s větrem 0,75m/s počítat mohl (pro bezvětří by těch komínků bylo příliš moc).

Taky mi při testování připadalo, že to počítá jen v případě nenulového rozdílu výšek větracích otvorů - výpočet tedy potřebuje pohyb vzduchu. Jenom expansní otvory pro únik páry s ním posuzovat asi nelze.

Otázka:

Máme věcnou připomínku k TNI v případě normální výstavby, nikoli k fungování programu, ale k hodnotám z předpisu.

V TNI 730329 (Rodinné domy)  je  součinitel větrné expozice e = 0,01, zatímco v TNI 730330 (Bytové domy) je součinitel větrné expozice e = 0,07 .

Takže např. při výpočtu infiltrace okny se kromě vzduchu vypočteného podle počtu lidí nereálně uvažuje, že infiltrace okny je u rodinných domů 7x menší než v případě stejných oken v bytovce. To znamená, že když se u běžných staveb zateplovaných v programu ZU zadává intenzita výměny vzduchu n₅₀, tak aby korespondovala s obyčejnou násobností např. n = 0,5, tak se u RD musí zadávat mnohonásobně vyšší než u bytovky.

My to radši děláme tak, že k tomu větracímu toku co je potřeba pro osoby namísto n₅₀ připočítáváme další větrací tok v m³/h aby byla splněna určitá násobnost n.  I to je ale trošku nepřesné, protože software nám připočítává nějakou malou energii asi na pohony ventilátorů, které tam ve skutečnosti nejsou.

Otázka:

prosím Vás o radu, jak mám spočítat správně podlahovou plochu bez neobývaných sklepů pro výpočet měrné potřeby tepla pro vytápění programem ENERGIE 2009 pro ZELENOU ÚSPORU.

Jedná se o dvoupodlažní RD (1.NP a 2.NP jsou obytné) s částečně vytápěným suterénem - v suterénu jsou 3 vytápěné místnosti nazvané sušárna, dílna, prádelna (de facto jsou to ale sklady, tvoří celkem cca 1/3 plochy suterénu) a dále jsou v suterénu 2 garáže a sklepy.

Nejsem si jista, zda

1) do podlahové plochy vytápěné zóny započítat pouze 1.NP a 2.NP a celý suterén počítat jako nevytápěný prostor - čili v podlahové ploše bude zahrnut pouze obytný prostor a  plocha sušárny, prádelny a dílny v suterénu, i když je tam topení, nebude zahrnuta ve vytápěné zoně.

nebo

2) do podlahové plochy vytápěné zóny započítat 1.NP a 2.NP + vytápěné místnosti suterénu (sušárna, prádelna, dílna), zbytek suterénu počítat jako nevytápěný prostor.

V podstatě jde o rozhodnutí, zda sušárna, prádelna a dílna, když se nalézají v suterénu patří do podlahové plochy bez neobývaných sklepů. Podle mě sušárna, prádelna, dílna není sklep, takže 2. způsob je asi správnější, ale jistá si tím nejsem. Také čtu blogy na www.kcad  a z Vašich rad jsem zase nabyla dojmu, že sušárny, dílny,,,by se neměly brát jako vytápěné, že je to přežitek z dob minula.

Kam byste sušárnu, prádelnu a dílnu v suterénu započítal Vy?

Otázka:

..prosím o upřesnění metodiky výpočtu Nejvyšší teploty vzduchu v pobytové místnosti. Dle vaši odpovědi v bodu 7 z článku 30.11.2009 http://kcadblog.spaces.live.com/blog/cns!8721218425CA4EAF!529.entry i z odpovědi http://kcadblog.spaces.live.com/?_c11_BlogPart_BlogPart=blogview&_c=BlogPart&partqs=cat%3dStabilita%25202009 na blogu z 6.10.2009 doporučujete výpočet dle EN ISO 13792 (Simulace2009). TNI 73 0329 však stále uvažuje s výpočtem dle ČSN 73 0540-4 Tabulka 8 (Stabilita 2009). Nebude to úředníkům ze Zelená úsporám na překážku?