Otázka:

Jedná sa o výpočet jednoplášťovej plochej strechy s vnútornými zvodmi.
Jedná sa o objekt tréningovej haly zimného štadióna. Dochádza tu k tepelnému toku hore i dole –oboma smermi, preto je parozábrana navrhnutá na spodnej i na hornej stane. Pož. odolnosť strechy má byť 30 minút preto nie je použitý XPS.
Program teplo mi neumožnuje preukázať opodstatnenosť parozábrany na oboch povrchoch, lebo ked zadám te -11 st. C a 83 % vonk.  vlkhosť, tok z hora dole, ti=5 st. C a vlhkosť vn. 80% bilancia vodnej pary je priaznivá.
Strecha teéningovej haly by mala mat podla mna parozíábranu na oboch povrchoch. Ja však neviem preukázať výpočtom že ked bude len na spodnom povrchu tak celoročná bilancia pary bude nepriaznivá – a dať tak investorovi dôkaz o opodstatnenosti návrhu s dvoma parozábranami.
Posielam aj správu so vzt s definovaným vnút. prostr...

S1 Strecha

Poloha: všetky horizontálne strešné plochy, vrátane arkierov, a prehĺbenia strechy pod VZT
Skladba:

  ALT. 1

-          hydroizolácia prevedená z pvc fólie Fatrafol 810 kotevná k podkladu. systémovými tanierovými  kotvami zn. SFS        2 mm

-          parozábrana  ktorej  faktor difúzneho odporu je minimálne 350 000 ak sa nedocieli primárnou hydroizolačnou vrstvou  2 mm

-          tepelná izolácia z minerálnych hydrofobizovaných vlákien, pevnosť v tlaku 70 kpa                                                     100 mm

      tepelná izolácia z- minerálnych hydrofobizovaných vlákien  pevnosť v tlaku 50 kpa                                                    160 mm

-          parotesná zábrana  , ktorej faktor- difúzneho odporu je minimálne 350 000 .

Alt. Je možné použiť asfaltový pás za studena samolepiaci 0,05 -2,5 mm spolu                                                                 266- mm

Podklad.
            -          Nosná konštrukcia trapézový plech na oceľových väzníkoch
            -          Úprava podkladu je súčasťou časti oceľových konštrukcií
Spádovanie
            -          Strecha je spádovaná v nosnej konštrukcii
            -          Tam kde nie je spád v nosnej konštrukcii je spád vytvorený z tepelnej izolácie formou vložených klinov, dodržať spád min. 3% -jedná sa o úseky pri atike a pri šachtách  inštalačných jadier  vystupujúcich nad rovinu hydroizolácie.
Odvodnenie:
             -          Odvodnené je riešené do budovy
             -          Vpuste sú lokalizované pri atike a v úžľabiach
Poznámka:
-          Prestupy cez strešné vrstvy sú riešené lepením na podkladovú konštrukciu s ukončujúcimi lištami.
-          Tmelenie systémovým  trvale plastickým vodonepriepustným polyuretánovým tmelom v dodávke pvc fólie.
-          V dodávke strešnej fólie sú ukončujúce poplastované plechy, rohové a kútové poplastované plechy.
-          Kotvenie stešnej fólie previesť systémovými kotviacimi tanierovými hmoždinkami zn. SFS skrz vrstvy tepelnej izolácie. Po začatí kotvenia strešnej fólie sa prevedie odtrhová skúška a na jej základe sa bude pokračovať v ďalších prácach na kotvení pvc fólie.
-          Parozábrana bude spájaná do súvislej celistvej membrány .  Olemovania prestupov skrz parozábranu olemovať v zmysle technologického predpisu výrobcu parozábrany.  Parozábranu vyviesť na zvislé konštrukcie prenikajúce skrz rovinu strešnej hydroizolácie a tam ju systémovo ukončiť na konštrukcii.
-          Strešné vtoky sú vykázané v časti Zdravotechnika, a budú prevedené ako dvojúrovňové , takého typu aby zabezpečovali aj odvod kondenzu z vrstvy parozábrany.

Otázka:

..dotaz .. v MEZEŘE se u zadávání rychlosti větru uvádí jako standard podle ČSN 730540 bezvětří, další možné jsou hodnoty z tab. H1. Ten klíčový požadavek na bezvětří je v normě docela překvapivě jen v POZNÁMCE a co jsem viděl výpočty od jiných lidí, tak počítají většinou s větrem 0,75 m/s. Já to chápu tak, že bezvětří bych měl určitě uvažovat u dřevěných konstrukcí a všude kde to jednoduše jde. Ale u stávající betonové dvouplášťové střechy paneláku na kopci, s minerální foukanou izolací, kde jsou zatím jen otvory v atice, bych při návrhu větracích komínků s větrem 0,75m/s počítat mohl (pro bezvětří by těch komínků bylo příliš moc).

Taky mi při testování připadalo, že to počítá jen v případě nenulového rozdílu výšek větracích otvorů - výpočet tedy potřebuje pohyb vzduchu. Jenom expansní otvory pro únik páry s ním posuzovat asi nelze.

Otázka:

Máme věcnou připomínku k TNI v případě normální výstavby, nikoli k fungování programu, ale k hodnotám z předpisu.

V TNI 730329 (Rodinné domy)  je  součinitel větrné expozice e = 0,01, zatímco v TNI 730330 (Bytové domy) je součinitel větrné expozice e = 0,07 .

Takže např. při výpočtu infiltrace okny se kromě vzduchu vypočteného podle počtu lidí nereálně uvažuje, že infiltrace okny je u rodinných domů 7x menší než v případě stejných oken v bytovce. To znamená, že když se u běžných staveb zateplovaných v programu ZU zadává intenzita výměny vzduchu n₅₀, tak aby korespondovala s obyčejnou násobností např. n = 0,5, tak se u RD musí zadávat mnohonásobně vyšší než u bytovky.

My to radši děláme tak, že k tomu větracímu toku co je potřeba pro osoby namísto n₅₀ připočítáváme další větrací tok v m³/h aby byla splněna určitá násobnost n.  I to je ale trošku nepřesné, protože software nám připočítává nějakou malou energii asi na pohony ventilátorů, které tam ve skutečnosti nejsou.

Otázka:

prosím Vás o radu, jak mám spočítat správně podlahovou plochu bez neobývaných sklepů pro výpočet měrné potřeby tepla pro vytápění programem ENERGIE 2009 pro ZELENOU ÚSPORU.

Jedná se o dvoupodlažní RD (1.NP a 2.NP jsou obytné) s částečně vytápěným suterénem - v suterénu jsou 3 vytápěné místnosti nazvané sušárna, dílna, prádelna (de facto jsou to ale sklady, tvoří celkem cca 1/3 plochy suterénu) a dále jsou v suterénu 2 garáže a sklepy.

Nejsem si jista, zda

1) do podlahové plochy vytápěné zóny započítat pouze 1.NP a 2.NP a celý suterén počítat jako nevytápěný prostor - čili v podlahové ploše bude zahrnut pouze obytný prostor a  plocha sušárny, prádelny a dílny v suterénu, i když je tam topení, nebude zahrnuta ve vytápěné zoně.

nebo

2) do podlahové plochy vytápěné zóny započítat 1.NP a 2.NP + vytápěné místnosti suterénu (sušárna, prádelna, dílna), zbytek suterénu počítat jako nevytápěný prostor.

V podstatě jde o rozhodnutí, zda sušárna, prádelna a dílna, když se nalézají v suterénu patří do podlahové plochy bez neobývaných sklepů. Podle mě sušárna, prádelna, dílna není sklep, takže 2. způsob je asi správnější, ale jistá si tím nejsem. Také čtu blogy na www.kcad  a z Vašich rad jsem zase nabyla dojmu, že sušárny, dílny,,,by se neměly brát jako vytápěné, že je to přežitek z dob minula.

Kam byste sušárnu, prádelnu a dílnu v suterénu započítal Vy?

Otázka:

..prosím o upřesnění metodiky výpočtu Nejvyšší teploty vzduchu v pobytové místnosti. Dle vaši odpovědi v bodu 7 z článku 30.11.2009 http://kcadblog.spaces.live.com/blog/cns!8721218425CA4EAF!529.entry i z odpovědi http://kcadblog.spaces.live.com/?_c11_BlogPart_BlogPart=blogview&_c=BlogPart&partqs=cat%3dStabilita%25202009 na blogu z 6.10.2009 doporučujete výpočet dle EN ISO 13792 (Simulace2009). TNI 73 0329 však stále uvažuje s výpočtem dle ČSN 73 0540-4 Tabulka 8 (Stabilita 2009). Nebude to úředníkům ze Zelená úsporám na překážku?