Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázka:

- lze posoudit i stanovou střechu?
alt. střechu s valbami a minimální délkou hřebene ) tzn. že výseče střechy nemají půdorysně stejnou šířku ?
- je bezpodmínečně nutné posuzovat i šikmou střechu s provětráním kontralatěmi pod betonovou (pálenou ) skládanou krytinou tzn. krytinou s netěsnostmi oproti např. plechové krytině (respektive lze zohlednit netěsnosti v plášti )?
- je možné posoudit programem trojplášťovou skladbu (např. etapovitě - nadvakrát po přilehlých dvojpláštích ) např. vazníkový krov na fotce a v příloze ( je nutné aplikovat pojistnou hydroizolaci na tepelnou izolaci v takovéto skladbě ) ?

Otázka:

Jedná se o dřevostavbu, současná okna – 5-ti komorová plastová, zasklení U=1,1 W/m2.K

Zkusil jsem posoudit jaký vliv na energetickou náročnost objektu by mělo:

1. výmněna všech zasklení za sklo s hodnotou U= 0,6 W/m2.K(heat mirror) (to je maximální hodnota zasklení, které lze do těchto křídel osadit)

2. změna velikosti oken – zmenšení 6 ks francouzkých oken na jižní fasádě na okna s parapetem

Překvapivě, zmenšením oken měrná spotřeba vzrostla oproti původnímu stavu. Výměnou zasklení se stav zlepšil. V případě zmenšení zasklení je to způsobeno snížením tepelných zisků z důvodu zmenšení zasklení. Lze tento závěr vzít jako závazný? Tedy, že zmenšení zasklení, když stěna má hodnotu U=0,18 W/m2.K v podstatě zhorší energetickou náročnost objektu?

Otázka:

...věc.. zavedení správné hodnoty součinitele tepelné vodivosti do výpočtu tepelného prostupu:

Jedná se o materiál GeeyWall, který ve Vaší databázi Energie 2009 figuruje s hodnotou 0,033 W/(mK). Výrobci .. v technických listech .. všude používají hodnotu deklarovaného součinitele tepelné vodivosti, já mám za to, že by se měla použít hodnota návrhová. Nejsem s to z nich dostat kopii zkušebního protokolu. Díval jsem se do ČSN 73 0540-3:2005, v tabulce A.1 se uvádí u EPS po roce 2003 hodnota položky 7.66.5 stejná u charakteristické i návrhové tepelné vodivosti (0,033 W/(mK)).

Poradil byste mi, jestli lze hodnotu 0,032 u materiálu GeyWall vzít do výpočtu součinitele tepelného prostupu?

Otázka:

.. jak (v programu Energie 2009) zobrazit a případně vytisknout výpočet součinitele prostupu tepla a tepelného odporu mnou vytvořených konstrukcí? Konstrukce mám uložené v katalogu, ale není zde tlačítko zobrazení výpočtu. Lze toto provést?