Otázka:

Jakým způsobem v programu TEPLO a zda je nutné, zohlednit do výpočtu pro posouzení součinitele prostupu tepla U[W/m2.K] nesystematické (nepravidelné nebo ojedinělé) tepelné mosty (převážně překlady, drobné niky, ojedinělé bodově prostupující konstrukce atp.) a zda je třeba vlivy těchto konstrukcí uvažovat i po provedení souvislé tepelné izolace případně v jaké výši.

Otázka:

Jakým způsobem mám zadávat v programu Energie 2010 stěnu, která sousedí s vedlejším domem? Jedná se o řadovou zástavbu.

Otázka:

V programu Simulace lze zadat stínící prvky (markýza, stěna, protější budova). U markýzy a stěn se zadává pouze vodorovný přesah. Je tedy možné zadat pouze stínící konstrukce, které jsou bezprostředně nad nebo vedle zadávané konstrukce (markýza přímo nad oknem)? Nebo je možná zadat pro okno v 1.NP přesah střechy, ve 2. NP (o tři metry výše)?

Je možné do stínících prvků oken (vodorovný přesh markýzy a vodorovný přesah levé a pravé stěny) zadat i ostění a nedpraží oken (např. přesah 0,15 m)?  Z výpočtů které jsem zatím dělal (pro pasivní domy) mám zkušenost, že pokud stínění nadpražím a ostěním nezadám místnost nevyjde, pokud zadám místnost vyjde. Proto se ptám co je korektní způsob zadání.

Otázka:

Při zadávání nevytápěných prostorů lze zadat pouze jeden typ konstrukce, který se pak objeví v tabulce 4 v PENB (např. obvodová konstrukce). Pokud mám v tomto nevytápěném prostoru více typů dělících konstrukcí (např. větší tl. zdiva, nebo strop, popř. podlahu) do vytápěných prostor, tyto plochy všech konstrukcí a U-čko se zprůměruje a v PENB je pak nějaká průměrná konstrukce (a její název je např. obvodové zdivo, i když je to vlastně třeba podlaha, nebo strop). Jak to udělat, když tam chci všechny ty konstrukce mít podrobně?

Otázka:

Měl bych pár dotazů ohledně výpočtu propustnosti L v programu Area. Jedná se konkrétně o styk obvodové stěny a podlahy na zemině.

Jakým způsobem správně modelovat zadání (hlavně si nejsem jistý hranicemi detailu)? Jisté informace jsem nalezl v ČSN EN ISO 10211 a pár informací na internetu z článku ,,Lineární činitel prostupu tepla, Zbyněk Svoboda, Fsv, ČVUT". V normě je schéma, kdy hranice se uvažují 2,5b směrem od budovy a 2,5b směrem pod budovu, přičemž b je šířka podlahy budovy. Směrem do budovy se pak uvádí 0,5B´ nebo 4m. (B´= char. rozměr budovy).

Výška obvodové stěny, pokud jsem to správně pochopil, by podle ČSN měla být hw=1,0m. V článku pana Svobody je uvedena hodnota b=8,0m. Nicméně na konečný výsledek psí to mělo nepatrný vliv (pří modelování s b=1 a b=8m).

Dotaz zní, zda se do programu Area zadávají výše uvedené hodnoty, nebo zda postačí menší výřez. V zadání detailu mám pak obrovské plochy zeminy... Možná to má i vliv na přesnost výpočtu L?, když zadám tak obrovský výsek.

V příloze (resp. na blogu v záložce soubory) jsem umístil nascanované obrázky zadání, články v normě i článek pana Svobody, dále soubory z programu Area2010 a výpočet Lin.čin. psí v pdf. Chtěl bych se zeptat, zda jsem postupoval správně a došel i ke správnému výsledku.

Obdobný dotaz jsem našel na adrese: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-psi-posouzeni-vypoctu/ Zde se mi právě zdá, že tzv. adiabatické hranice (řezové roviny detailu) byly voleny odlišně. Rovněž rozměr b=1,345 nevím z čeho vychází.