Otázka:

Narazila jsem na problém u malého řadového domku. Ten byl zateplen a já ho posuzuji v programu Energie2010. Je částěčně podsklepen. Zhruba z poloviny. Ale z druhé poloviny je "podhrabán" - je tam dutina, těžko říct, jak hluboká. Předpokládám, že nevětraná. Výpočet jsem řešila tak, že jsem nevytápěný suterén (který mám mimo zónu) rozložila pod celý objekt (procentuálně jsem zmenšila hloubku suterénu). Mám ale též spočítat možnost, kdy by se podlaha 1.NP zespodu zateplila. Je mi jasné, že nemohu jen ve svém případě změnit kolonku odpor podlahy - není totiž reálné zateplit celou podlahu, pouze část v suterénu. Dovyhledala jsem, že by se dal suterén zadat do Nevytápěných prostor. Když jsem ho tam zadala a zbytek podlahy tedy zadala do Podlah jako Zvýšenou, celkový výsledek měrná potřeby tepla na vytápění budovy vyšel o 30 kWh/(m2.a) vyšší, než s rozprostřeným suterénem. Porovnávám stejné případy, tudíž nezateplená podlaha. (Poprvé jsem dosáha 51kWh/(m2a).) Je to možné? Nebo jsou mé úvahy mylné a mělo by se to započítat jinak?

Otázka:

Dnes jsem se dozvěděl že kamarádovi vrátili posudek s tím že je nutné na stávající (staré) konstrukce aplikovat přirážku delta U 0,2. Pokud vím v TNI je tato hodnota pouze u plošných konstrukcí do 0,1. Je vůbec u stávajících konstrukcí takováto přirážka odůvodněná? Osobně jsem na stávající konstrukce přirážku na tepelné mosty zanedbával, nedovedu si představit co by u cihelné stěny z CPP mohlo být tak výrazným tepelným mostem že by to její U znehodnotilo o celých12,5%.

Chtěl jsem se Vás ale zeptat na něco jiného co budete vědět asi jenom Vy. Nevíte proč norma pro většinu prvků nabízí dvě možnosti tepelných vodivostí proč např. pro zdivo z CPP je na výběr jak hodnota 0,78 (0,80) až 0,84 (0,86) a z jakého důvodu jsou hodnoty ve vašich knihovnách ještě o 0,02 setinky zhoršeny?

Otázka:

Zadávám stínění řadou domů, což se v reálu moc často nevyskytuje. Chci se zeptat, kdy už stínící budovu nemusím uvažovat?
Je nějaké zjednodušující pravidlo? Např. když už budova stínící je za hranou té posuzované? Nebo nějaká vzdálenost? ....kdy už se stíněním touto budovou neuvažovat.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat k Energii na téma vnitřní tepelná kapacita zóny - pokud zadávám a počítam tuto hodnutu přesně.

Jak zadat železobetonový strop, který je zespodu opatřen sádrokartonovým podhledem? Jaká je vůbec akumulační schopnost toho stropu v porovnání bez a s podhledem? Je ta akumulace ve výsledku snížená vlivem toho podhledu? Nebo strop akumuluje v reálu stejně tak s i bez podhledu?

Ptám se i proto abych si ověřil skutečnost, že v případě kdy kvůli dobré akumulační schopnosti žb desky tuto navrhuju tak zda její akumulační schopnost nedegraduji podhledem.

Skladba shora:

• Žb monol strop tl. 200 mm
• Vzduchová mezera tl. 200 mm
• Sdk tl. 12.5 mm

 Je správné zadat do pomocného výpočtu v energii takto?

• Žb monolitická deska 200/2=100mm
• Vzduchová mezera 200/2 = 100mm
• Sdk tl. 12.5/2= 6,25 mm

Otázka:

Součinitel prostupu tepla izolačních materiálů se s rostoucí teplotou zvyšuje, což ve většině konstrukcí má spíše pozitivní vliv (konstrukci chráníme především v zimě). V případě chlazené haly, kdy je vnitřní teplota 5°C a venkovní uvažujeme 35°C (dle ČSN 148102) je rozdíl asi také minimální, ale přesto by mě zajímalo, jestli je tento fakt v normách, popřípadě v požadavcích zohledněn, nebo jestli jsou rozdíly tak malé, že se tím nemá cenu zabývat. To jak velký vliv bude mít teplota na tepelně technické vlastnosti závisí asi jen na množství vzduchu v izolantu, nikoli na materiálu.

Mohli by jste prosím okomentovat význam úvah nad závislostí velikosti součinitele prostupu tepla na teplotě?