řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Lineární činitel prostupu u ostění: optimální postup výpočtu

Kategorie » téma: Area

28.06.2010 22.27 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 5 komentářů | Přečteno: 23876x

Otázka:

Řeším některé zpusoby osazení oken do stavby - konkrétně jejich lineární činitele prostupu tepla.

Poněvaž se mi nedaří získat stejné Uf rámu okna z PVC jak deklaruje výrobce (zřejmě šikmé a oblé komurky jsem nedovedl provést na pravouhlé, které vyžaduje program AREA 2010) - mám tam rozdíl 0.4 W/(m2.K) - nahradil jsem ho ekv. lambdou vypočtenou z Uf deklarovaného výrobcem a šířky profilu. Totéž jsem udělal u izolačního skla, kde jsem navíc distanční rámeček nahradil pravouhlými obdélníky s lambdou podle katalogu výrobce rámečků.

Považujete tento postup za obhajitelný, nebo mi navrhujete postupovat jiným zpusobem?

Zohlednění komerčních prostor v RD

Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 01 Zóny

07.06.2010 17.22 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 23518x

Otázka:

Klient má rodinný dům, který má 3 bytové jednotky a 1 je využívána pro komerční prostory. Chtěla jsem se zeptat, zda při výpočtu použít stejnou metodiku, jako je pro bytové domy popsáno v TNI 730330. Tedy brát komerčně využívané patro jako samostatnou zónu, která se zahrnuje do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění a vnitřní teplota se bere co nejblíže skutečnosti nejvýše však 10°C. Nebo by se v případě rodinného domu postupovalo jinak?

Otázka:

Mám dotaz k ENERGIE 2010. Jedná se o kartu "Větrání zóny...". Položka účin. zpět. získáv. tepla.

Dle nápovědy F1 jsem pochopil, že pokud mám TČ, měl bych účinnost zpětného získávání tepla nechat rovnu 0? Je to tak? Nebo se zadá učinnost rekuperace 76%?

Popis: V domě je TČ vzduch-voda,využito k vytápění a přípravě TV. Dále nucené větrání s rekuperací o účinnosti 86%.

Modelování šikmé střechy u pozednice

Kategorie » téma: Area

24.06.2010 16.41 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 22757x

Otázka:

Řeším detail šikmé zateplené střechy u pozednice.
První problém byl s modelováním šikmé části, kdy jsem byl limitován max. počtem oblastí a okrajových podmínek.
Nevím, jaké je lepší řešení.
Nyní se mi zdá že namodelovaná délka šikmé části (b2) je malá a vliv tep. mostu pokračuje dále, než já jsem skončil.
Nevím, jestli je řešením šikmou část rozdělit na menší počet oblastí (obdelníků)... Nebo existuje jiné a elegantnější řešení, jak ty šikminy zadat.

Nahodilé tepelné mosty: zahrnout do U či ne?

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo | Energie » 08 Tepelné mosty

24.06.2010 11.35 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22622x

Otázka:

Zpracovavam odborne posudky pro program Zelena usporam, systematicke tepelne mosty zapocitavam dle ČSN EN ISO 6946. V tom problem neni. Problem je, jak zapocitat nahodile tepelne mosty. Nikde jsem nejaky pausalni zpusob nenasel. Tak jsem se rozhodl ve vypoctu potreby tepla vzdy uvazovat se soucinitelem prostupu tepla o 0,01 W/m2K vetsim, nez vyjde a nez posuzuji s pozadavky CSN 730540. Napr. stena tezka vyjde U=0,25 W/m2K (vyhovi doporucene hodnote), ale ve vypoctu uvazuji U=0,26 W/m2K. Toto neuvazuji u "nezateplenych" konstrukci, jelikoz mnoho nahodilych tepelnych mostu zde muze fungovat jako izolant....napr. nejake dutiny a podob. Navic jsou vsechny vypocty na strane bezpecne.
Toto se vsak naprosto nesetkalo s pochopenim pri kontrolach posudku. A myslim, ze ani nepochopili o cem jsem mluvil a co znamena slovo "na strane bezpecne". Chtel bych se Vas tedy zeptat, co jsi o tomto zpusobu myslite a zda existuje najaky lepsi.

< 1 2 3 Stránka 4 5 6 7 8 .. 8 >