Otázka:

Součinitel prostupu tepla izolačních materiálů se s rostoucí teplotou zvyšuje, což ve většině konstrukcí má spíše pozitivní vliv (konstrukci chráníme především v zimě). V případě chlazené haly, kdy je vnitřní teplota 5°C a venkovní uvažujeme 35°C (dle ČSN 148102) je rozdíl asi také minimální, ale přesto by mě zajímalo, jestli je tento fakt v normách, popřípadě v požadavcích zohledněn, nebo jestli jsou rozdíly tak malé, že se tím nemá cenu zabývat. To jak velký vliv bude mít teplota na tepelně technické vlastnosti závisí asi jen na množství vzduchu v izolantu, nikoli na materiálu.

Mohli by jste prosím okomentovat význam úvah nad závislostí velikosti součinitele prostupu tepla na teplotě?

Otázka:

Narazila jsem na problém u malého řadového domku. Ten byl zateplen a já ho posuzuji v programu Energie2010. Je částěčně podsklepen. Zhruba z poloviny. Ale z druhé poloviny je "podhrabán" - je tam dutina, těžko říct, jak hluboká. Předpokládám, že nevětraná. Výpočet jsem řešila tak, že jsem nevytápěný suterén (který mám mimo zónu) rozložila pod celý objekt (procentuálně jsem zmenšila hloubku suterénu). Mám ale též spočítat možnost, kdy by se podlaha 1.NP zespodu zateplila. Je mi jasné, že nemohu jen ve svém případě změnit kolonku odpor podlahy - není totiž reálné zateplit celou podlahu, pouze část v suterénu. Dovyhledala jsem, že by se dal suterén zadat do Nevytápěných prostor. Když jsem ho tam zadala a zbytek podlahy tedy zadala do Podlah jako Zvýšenou, celkový výsledek měrná potřeby tepla na vytápění budovy vyšel o 30 kWh/(m2.a) vyšší, než s rozprostřeným suterénem. Porovnávám stejné případy, tudíž nezateplená podlaha. (Poprvé jsem dosáha 51kWh/(m2a).) Je to možné? Nebo jsou mé úvahy mylné a mělo by se to započítat jinak?

Otázka:

Dnes mi vrátili odborný posudek z SFŽP v rámci programu Zelená úsporám s tím, že jsem chybně stanovil tepelné ztráty zeminou (měrný tepelný tok zeminou) u částečně podsklepeného rodinného domu. Postupoval jsem v souladu s doporučením programu Energie 2010, kde píšete, že u částečně podsklepeného objektu je možné stanovit průměrnou hloubku pomocí váženého průmeru. Jelikož toto doporučení jsem v normě ČSN EN ISO 13370 nenašel, dovolím se zeptat, na jaké ustanovení uvedené normy se zde odvoláváte (pracovník SFŽP toto po mne požaduje)?

Dále se dovolím zeptat, pokud je tento postup možný, je správná i úvaha v tom, že součinitel prostoupu tepla podlahou resp. její odpor stanovím jako vážený průměr součinitelům resp. odporů podlah na zemině a nad nevytápěným suterénem (vážený průměr přes plochy)? Příp. jaký odpor u částečně podsklepených objektů se má dosazovat do výpočtu (není-li podlaha na zemině a nad suterénem totožná).

Otázka:

Chcel by som sa spýtať či je možné posúdiť stenu zo slamených balíkoch hrúbky 500 mm omietnutou hlinenou omietkou hr 40 mm. Publikovaný súčiniteľ tepelnej vodivosti slamených balíkov je λ=0,044W∙(mK)-1 pri objemovej hmotnosti 70 kg/m3.
vplyv konvekcie na takéto konštrukcie je bohužial značný a výrazne znižuje tepelnoizolačné vlastnosti, je možné tento vplyv započítať do výpočtu ?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat jak je to s vlivem roštu ( dřevěného ) při provádění odvětrané fasády, pokud počítám U konstrukce a při výpočtu tep. vodivosti tepelného izolantu vkládaného mezi rošt zohledním vliv dřeva na tep. vodivost izolantu a vliv kotvení dřevěného roštu do zdiva pomocí šroubů či hmoždinek zohledním přirážkou k U 0,01 W.m-2.K-1, bude výpočet korektní? nebo je běžné a korektní zanedbat vliv kotvení roštu?