Otázka:

Počítám RD ve dvou variantách - jednou s TČ a jednou s plynovým kotlem.

Ve variantě s TČ jsem snížil jeho COP o 5 % a uvažoval jsem, že 80 % přípravy TUV zajišťuje TČ a 20 % přípravy TUV bude zajišťováno dohřevem el. topnou vložkou. Měrná potřeba tepla na vytápění budovy vyšla 84 kWh(m2a).
Provedl jsem stejný výpočet, kde jsem si zadal zdroj tepla plynový kotel a vyšla mi měrná potřeba tepla na vytápění budovy 72 kWh(m2a).

Z výpočtů se mi jeví při výše uvedených skutečnostech nějaká chyba, ale nevím v čem. Tepelné čerpadlo jako zdroj tepla jsem řešil po prvé a tak si nejsem jist, zda je vše v pořádku...

Otázka:

Prosím o radu, jakou hodnotou zadat účinnost výroby energie zdrojem tepla v průkazu energetické náročnosti budovy pro případ napojení objektu na teplovod z centrální kotelny. Kotelna je vybavená novou technologii na spalování biomasy (dřevo, sláma, kůra ... ). Dálkové rozvody jsou komplet nové cca 500m.

Výrobce/ provozovatel deklaruje účinost blížicí se 98% v duchu tabulky http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/269-porovnani-nakladu-na-vytapeni-podle-druhu-paliva

Je relevantní takto vysokou hodnotu do výpočtu zadat a nebo nutno připočítat ztráty na vedení (avšak mimo systémovou hranici ) a pohybovat se v hodnotách dle nápovědy v programu Energie je pro dálkový zdroj tepla možno uvažovat dle typu paliva cca 80-88%.

Otázka:

Ve výpočtu pro ZÚ jsme uvažovali hodnotu n50 ve stavu před realizací 10 a ve stavu po realizaci 5. SFŽP výpočet vrátil s tím, že hodnoty nejsou správné. Domnívám se, že jde samozřejmě o odborný odhad opírající se o doporučení ČSN EN ISO 13 789, Příloha C - a navíc bych řekl, že střídmý. Jde také o hodnoty doporučované programem Energie.

Otázka:

Na veletrhu v Brně jsem objevil zajímavý materiál AERO-THERM, o kterém nevím, co si mám myslet. Materiál je presentován jako naprostá revoluce v tepelných izolacích (viz www.bolani.cz). Materiál má být vyroben pomocí nanotechnologie a aerogelu.

Látka funguje pouze na principu odrazivosti. Výrobce neudává žádný součinitel tepelné vodivosti. Látka se nanáší na vnitřní povrch formou stěrky ve vrstvě 2 mm. Výrobce tvrdí že vrstva tl. 1 mm nanesená na vnitřní povrch nahradí cca 100 mm tepelného izolantu (polystyrén).

Celé mi to přijde jako šarlatánská technologie - a nebo to bude opravdu revoluce?

Otázka:

Jakým způsobem mám v programu Mezera zadávat vzduchovou mezeru dvouplášťové střechy, která přechází ze sklonu 8°(plechová krytina) na sklon 39°(pálená krytina)? Tyto dvě mezery jsou na sebe navázané. Plechová krytina 8° nemá odvětrávací otvory, pouze navazuje na šikmou střechu a až u hřebene šikmé střechy je mezera odvětrána.