Otázka:

Chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně zelená úsporám. Přišla mi výzva k odstranění nedostatku a to doplnění výpočtu součinitelů prostupu tepla konstrukci nevytápěného prostoru v kontaktu s exteriérem. Problém nastává u dvou konstrukcí podlah v kontaktu se zeminou. Nemohu doložit tento výpočet, protože z programu Energie je vytvořen pouze protokol již s upraveným součinitelem prostupu tepla. Nevíte, jak by bylo možné tento výpočet doložit?

Otázka:

Jedná se mi o výpočet lineárního činitele prostupu tepla - styku obvodové stěny a podlahy na zemině. Použil jsem postup dvou modelů s odečtením tepelné propustnosti Lg od celkové propustnosti L podle vztahu, který uvádíte na webu FSv ČVUT:

Výpočet Psí pro vnější rozměry

Není mi ovšem jasný podíl (bf,e ku bf,i), pro který platí:

bf,e - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnější strany v m - nevím co si pod tím mám představit, bohužel to není na žádném schématu načrtnuto (nebo jsem to nenašel)

bf,i - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnitřní strany v m - chápu tím vnitřní rozměr podlahy od okraje modelu k líci obvodové zdi.

Také mi není uplně jasný význam tohoto zlomku. (pokud jsou rozměry stejné = 1 Lg se nemění, pokud je bf,e větší než bf,i dostávám větší Lg a tím zmenšuji celkový Lineární činitel prostupu tepla - a při výpočtu se dostávám na stranu nebezpečnou tedy zmenšuji jeho vliv - možná reálně, ale nedokážu si tento vliv právě představit)

V normě ČSN EN ISO 10211 jsem tento podíl také nenašel, nebo nepochopil, myslím že se zde odečítá také pouze L2D přes podlahu.

Otázka:

Prosím o radu, jak si poradit s výpočtem souč. prostupu tepla rámu světlíku ve spojení s podstavcem. Výrobce po mě požaduje hodnoty jako podklad pro projektanta.

Pokud by profil neměl podstavec, je postup jasný. Řeším pouze profil a zasklení s jasným směrem šíření tepla. Pokud má podstavec, jak bych měla postupovat? Spojit podstavec se zbytkem rámu?

Pokud bych musela považovat podstavec za jinou konstrukci a počítala ji samostatně s vodorovným tokem tepla, byla by to lehká obvodová stěna nebo něco jiného ? (kvůli splnění požadavků); vypadá totiž ve dvou případech jako zvýšený okenní profil.

Otázka:

Pokud je střešní okno ve střešní rovině, která svírá s horizontem úhel, řekněme, 45°, určitě budou solární zisky tímto oknem větší než oknem o stejné ploše, ale ve stěně. Přitom v programu lze orientaci volit jen způsobem směr/horizont. Pokud mám střešní rovinu o malém sklonu, např 20-35°, používám volbu horizontu, jak ale správně postupovat u těchto vyšších úhlů?

A neprojeví se sklon i na součiniteli prostupu tepla střešního okna?

Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.