řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.

Našim čtenářům:

Pozorní čtenáři našeho blogu již určitě zjistili, že si jeho hlavní autor občas odporuje a po několika měsících sdělí překvapeným uživatelům něco trochu jiného, než tvrdil původně... a ještě to své původní tvrzení ani neopraví. Inu... nevěřte nikomu nad třicet.

Na jeden takový případ nás právě upozornil pozorný kolega a já to tímto napravuji... a samozřejmě se omlouvám, že jsem to neopravil už dávno.

Jedná se o výpočet lineárního činitele prostupu tepla v uložení stěny na základ u nepodsklepené budovy - tedy o zcela standardní a častý případ. Přesto lze v tomto výpočtu udělat zásadní chybu, kterou se mi bohužel povedlo v jednom ze starších příspěvků udělat také.

Pokud je tepelná izolace v podlaze umístěna nad úrovní okolního terénu, žádné problémy s výpočtem nevzniknou. Jinak je tomu ale v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod úrovní okolního terénu, tedy kdy detail založení stěny vypadá např. takto:

Základ stěny
Základ stěny

V takovém případě je nutné postupovat opatrně...

Otázka:

Zajímalo by mě, jak postupovat, když potřebuji zadat do Energie budovu s lehkým obvodovým pláštěm. Pro LOP mám totiž k dispozici jen souhrnný souč. prostupu tepla, který platí pro celou fasádu, tj. plné i prosklené výplně. Stejně tak mám k dispozici jen jednu požadovanou hodnotu UN. Fasáda se ale skládá z plných výplní, které by se měly zadat asi mezi stěny, a průhledných výplní, které by se asi měly zadávat mezi okna....

OSB desky a jejich faktor difuzního odporu

Kategorie » téma: Stavební fyzika

14.05.2011 19.15 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23956x

Otázka:

Mám dotaz k používání OSB desek v dřevostavbách. Pokud je OSB deska navržena z vnitřní strany jako parobrzda (vytmelené a přelepeené spoje systémovými páskami), pak je možno uvažovat s MI = 50. Jakou hodnotu MI uvažovat u OSB sesky, která uzavírá vnější stranu nosné stěny, na kterou bude aplikován KZS. Já bych uvažoval s hodnotou MI = 20 - 30. Mohlo by to být tak správně?

Otázka:

Pokud je střešní okno ve střešní rovině, která svírá s horizontem úhel, řekněme, 45°, určitě budou solární zisky tímto oknem větší než oknem o stejné ploše, ale ve stěně. Přitom v programu lze orientaci volit jen způsobem směr/horizont. Pokud mám střešní rovinu o malém sklonu, např 20-35°, používám volbu horizontu, jak ale správně postupovat u těchto vyšších úhlů?

A neprojeví se sklon i na součiniteli prostupu tepla střešního okna?

< Stránka 1 2 3 4 .. 4 >