Všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, pravidelným i náhodným čtenářkám a čtenářům přejeme upřímně příjemné Vánoce a všechno dobré v příštím roce.

Grafický výstup Area 2011 - vstupní data z generátoru MeshGen

Ať vám rok 2012 přinese jen radost!

Zbyněk Svoboda za kolektiv K-CAD s.r.o.

Otázka:

Nenašel jsem způsob, jak odstranit ze seznamu jednou zadanou Kategorii konstrukcí. Měl jsem jich již 9, ale potřeboval jsem jiné členění. V jednom případě se mi dokonce pomíchali jejich názvy po té, co jsem zadal název, který se abecedně vešel mezi již zadané názvy. Vyzkoušel jsem si nechtěného názvu zbavit tím, že jsem jej přejmenoval na název, který se již v seznamu vyskytoval. Např. „otvorové výplně do temperovaných prostorů“ za název „otvorové výplně nové“, který již existoval. Výsledkem byly dva shodné názvy „otvorové výplně nové“ a celkový počet 9. Pokud jsem přejmenoval jeden z nich, přejmenovaly se oba a celkový počet opět 9. Přejmenoval jsem tedy jeden z nich z názvu „otvorové výplně nové“ za standardní název „otvorové výplně“. Výsledkem byly tři shodné názvy „otvorové výplně“ a celkový počet 9 a není cesty zpět.

Otázka:

V protokolu z programu Energie 2011 je uveden následující požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy (jde obytnou budovu):

Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011):

Uem,N,20: 0,53 W/m2K

Ale podle rádce je to trošku jinak:

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 5.3)

Požadavek: max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N = 0,50 W/m2K

Výsledky výpočtu: průměrný součinitel prostupu tepla U,em = 1,20 W/m2K

U,em > U,em,N ... POŽADAVEK NENÍ SPLNĚN.

Je to tou zadanou převažující teplotou 20°C? Abych dostal stejný výsledek musím si vypočítat průměrnou teplotu v celém objektu a tu dosadit místo těch 20°C?. Nebo je to pouze zaokrouhlováním? 

Otázka:

Pro tepelně technické výpočty běžně přebíráme venkovní teplotu z tabulky H2 normy 73 0540-3, stejně je to zadáno i v katalogu teplot v Teple nebo Aree. Pro Prahu je v tabulce uvedená hodnota -13 C. Nyní nám výpočet někdo napadl s tím, že bez ohledu na klimatické místo Praha, bychom měli počítat teplotu dle výšky umístění objektu vždy výpočtem.
Posuzovaný objekt je konkrétně v Praze ve výšce 313 m.n.m, kde výpočtem vychází teplota -13,06 stup, po zaokrouhlení na celé stupně -14 stup. (tomuto požadavku z normy nerozumím).  Jaký máte na toto prosím názor ?

Otázka:

Zakoupil jsem Ztráty 2011 a testoval, jakým způsobem se projeví nové hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540 - 2 (2011) v porovnání s toutéž normou z roku 2007. Jelikož vlastním i verzi Ztrát 2007, upravili jsme objekt DEMO 5 na stejné zadání ploch, součinitelů prostupu tepla (v energetických auditech zpravidla počítáme s obálkami budov), vynulovali jsme přirážky DeltaU,tb tak, abychom se maximálně přiblížili zadání budovy v obou verzích programu.

Z hlediska výpočtu tepelných ztrát jsme dostali stejné hodnoty, což jsme očekávali. Není nám ale jasné, proč se liší mezi verzemi 2007 a 2011 výsledek výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou, přičemž ve verzi 2011 vychází vyšší. Napadla nás souvislost s přirážkou 0,02 W/m2*K pro referenční budovu. Na druhou stranu jsme však zvažovali, že tato přirážka by se zřejmě neměla objevit ve výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla stávajícího řešení obálky budovy, navíc rozdíl v průměrném součiniteli zůstává i v případě, že k jednotlivým konstrukcím přiřadíme různé DeltyU,tb ve smyslu ČSN EN 12 831, čili tento předpoklad by znamenal, že ke každé konstrukci by byla přiřazena jedna přirážka podle 12831 a k tomu ještě 0,02 W/m2*K, Naše úvahy tímto směrem tedy nejsou zřejmě správné.

Také jsme nedokázali porozumět tomu, proč ve verzi 2011 nesouhlasí součet měrných tepelných ztrát jednotlivými konstrukcemi se součtem součinitelů měrných tepelných ztrát na konci výpočtu, zatímco ve verzi 2007 ano (což se nám v případě starší verze jeví jako logické).