Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Mám pochybnosti o smyslu celého hodinového výpočtu. Bez vnitřních konstrukcí stejně žádnou tepelnou stabilitu nedokážete dopočítat. Vůbec nevíte, zda je stavba uvnitř ze dřeva, porobetonu, cihel nebo betonu. Ohledně energetické náročnosti u chlazení tedy nemáte šanci nic relevantního dopočítat, protože nemáte zadané vstupní hodnoty, které jsou zcela zásadní. Žádným složitým výpočtem nemůžete dohnat chybějící zadané hodnoty. Nevíte, jak budova reaguje na venkovní změny teploty, a proto ani nemůžete vědět, kolik energie pro udržení stabilního vnitřního prostředí potřebujete. Celé je to na hliněných základech.

Otázka:

Nerozumím, proč se do tabulky G v PENB tiskne jiná účinnost distribuce chladu, než je ta, kterou jsem zadal.

Zadáno bylo 90 %, do tabulky G se ale vytiskne 77,7 %.

Otázka:

Počítám velkou a celkem složitou budovu (jde o halový objekt se dvěma křídly, s prodejnami a restaurací). Z bilance ztrát energie na vytápění (tabulke E v PENB) vidím, že 38,8 % všech ztrát jsou netěsnosti (!).

Možná za tím je systém větrání, kdy se hlavní prodejny větrají přetlakem, vzduch pak částečně prochází přes sklady a denní místnosti a odsáván je ze záchodů. Jelikož tak vzduch proudí přes hranice zón, zadal jsem výměny vzduchu mezi zónami podle vaší předchozí rady.

Je možné, že jsou ztráty netěsnostmi v nové, relativně těsné budově tak významné?

Otázka:

Ve výsledku výpočtu s hodinovým krokem vychází průběhy spotřeby energie na vytápění, tak že nerespektují Gaussovu křivku. Neodpovídají běžnému průběhu denostupňů. Ve výsledku je propad spotřeby v lednu a druhý peak v únoru.

Jsou tyto výsledky korektní? Případně čím jsou způsobeny?