Vzápětí po update 2023.4 přicházíme s aktualizací Energie 2023.5, která bude v nejbližší době umístěna k volnému stažení na www.kcad.cz a která obsahuje především důležitou opravu výpočtu primární energie a emisí CO2 spojených s elektřinou vyrobenou v kogeneračních jednotkách.

Kvůli přehlédnutému nulování faktorů primární energie vycházela pro tento energonositel nulová neobnovitelná primární energie, což je sice dosti snadno identifikovatelná chyba, ale při nedostatku času na testování nás na ni musel minulý týden upozornit pozorný uživatel. Omlouváme se a děkujeme Ing. M. Šulcovi!

Program byl okamžitě opraven a doplněn i o další nové funkce. Kompletní přehled novinek najdete dále v článku...

V dalším čísle našeho RETRO občasníku se vracíme k zřejmě docela častému problému s hodnocením vzduchem chlazených kuchyní v občanských budovách při použití smluvního profilu užívání - soudě alespoň podle frekvence dotazů v posledním měsíci.

Inspirací byl následující dotaz:

Počítám kuchyni a jídelnu zdrav. areálu.

1) U zóny kuchyně nejsem schopen vložit hodnotu větracího vzduchu. Zona má 6600 m3. Při vložení skutečné hodnoty u doplňujících parametrů zony VZT 33 000 m3/h program napíše hlášku, že hodnota je nižší, než má být a dosadí tam sám cca 137 000 m3/h. Hledal jsem v programu, kde to opravit, nevím, nenašel jsem. Kromě toho hlásí, že jsem mimo meze 0; 100000 m3/h. Ale pro jakékoli zadané hodnoty pod 137 000 se hlásí červený vykřičník na kartě.

2) Po provedení výpočtu se po dokončení v okně zobrazí: Zadaná teplota vzduchu přiváděného systémem pro chlazení vzduchem je příliš vysoká. Co s tím, co je špatně zadáno?

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Mám pochybnosti o smyslu celého hodinového výpočtu. Bez vnitřních konstrukcí stejně žádnou tepelnou stabilitu nedokážete dopočítat. Vůbec nevíte, zda je stavba uvnitř ze dřeva, porobetonu, cihel nebo betonu. Ohledně energetické náročnosti u chlazení tedy nemáte šanci nic relevantního dopočítat, protože nemáte zadané vstupní hodnoty, které jsou zcela zásadní. Žádným složitým výpočtem nemůžete dohnat chybějící zadané hodnoty. Nevíte, jak budova reaguje na venkovní změny teploty, a proto ani nemůžete vědět, kolik energie pro udržení stabilního vnitřního prostředí potřebujete. Celé je to na hliněných základech.

Otázka:

Hodnotím případ, kdy se větrací vzduch nuceně přivádí do jedné zóny a odsává se ze sousední (celková bilance objektu je vyrovnaná, centrální VZT jednotka funguje jako rovnotlaká). První zóna je tedy větrána přetlakově a druhá podtlakově a vzduch proudí mřížkami mezi zónami.

Když zadám do provozních podmínek zón jmenovité průtoky vzduchu podle projektu VZT (tzn. v jedné jen přívod a v druhé jen odtah), nejsem si jist, že dostávám správné výsledky. Zdá se mi, že v podtlakově větrané zóně se úhrada větracího vzduchu bere infiltrací (tzn. bez rekuperace tepla).

Nebylo by pak správnější zadávat zóny větrané jako rovnotlaké? Nebo jak tento případ správně zadat?