Příjemné vánoční svátky a úspěšný příští rok přejeme všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, pravidelným i náhodným čtenářkám a čtenářům našeho blogu. 

Teplotní pole z programu Area 2017 (vstupní data z generátoru MeshGen Area, výchozí podklad Flavijus)

Ať vám rok 2022 přinese jen radost, štěstí, pevné zdraví a pozitivní výsledky nejen při hodnocení stavebně fyzikálních problémů!

Děkujeme za dosavadní přízeň a těšíme se na další spolupráci.

Kolektiv K-CAD s.r.o.

Příští týden bude na stránkách www.kcad.cz umístěna k bezplatnému stažení aktualizace programu Area 2017.1.

V programu byly především aktualizovány odkazy na tabulky, články a vztahy tak, aby odpovídaly novému vydání norem EN ISO 6946, EN ISO 10211, EN ISO 10077-1, EN ISO 10077-2 a EN ISO 12631 z roku 2017 (v ČR platné od dubna 2018). Doplňkový výpočet součinitele prostupu tepla jednoduchého okna byl současně v souladu s novou EN ISO 10077-1 doplněn o možnost zahrnutí vlivu meziskelních příček.

Popis dalších novinek najdete dále...

Otázka:

Modeluji v Aree detail nároží zateplené obv. stěny pod terénem. Jedná se o vytápěné podlaží RD.

Do Arey jsem vložila okrajové podmínky pro interiér (20°C a Rsi=0,13). Z vnější strany jsem vložila zeminu o rozměrech 2,5 x šířka domu.

Je tento postup pro takový detail správný?

Otázka:

Zajímalo by mě, jak postupovat, když bych chtěl v programu Cube3D vypočítat bodový činitel prostupu tepla v místě konzoly, která má šířku 2 m, viz schéma:

Nepříliš široká konzola

A šlo by pro konzolu případně stanovit ze 3D výpočtu i lineární činitel Psí?

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?