Otázka:

Zajímalo by mě, zda-li jde zjistit z hodnoty psí únik tepla za nějakou časovou jednotku. 

...a zda lze podobný výpočet provést i v případě záporných hodnot psí.

Otázka:

Prosím o radu, jak si poradit s výpočtem souč. prostupu tepla rámu světlíku ve spojení s podstavcem. Výrobce po mě požaduje hodnoty jako podklad pro projektanta.

Pokud by profil neměl podstavec, je postup jasný. Řeším pouze profil a zasklení s jasným směrem šíření tepla. Pokud má podstavec, jak bych měla postupovat? Spojit podstavec se zbytkem rámu?

Pokud bych musela považovat podstavec za jinou konstrukci a počítala ji samostatně s vodorovným tokem tepla, byla by to lehká obvodová stěna nebo něco jiného ? (kvůli splnění požadavků); vypadá totiž ve dvou případech jako zvýšený okenní profil.

Otázka:

V nastavení programu by podle mého názoru bylo dobré mít možnost vypnout potvrzující hlášky o tom, zda chci uzavřít každé okno programu, že je výpočet ukončen apod. Pokud s programem začínáte, pak je to asi dobře. Pokud s tím pracujete denně, pak je to otrava hodná firmy Microsoft. Když kliknu na volbu „Konec práce daty“ a udělat jsem to chtěl – proč se ptát?. Pokud jsem to udělal omylem, pak se do okna mohu vrátit. Data jsou stejně zadána v okamžiku jejich zápisu a žádná funkce „krok zpět“ není. Případně by byla dobrá možnost např. klávesové zkratky, která by v libovolném stupni zadání umožnila rychlé uzavření všech oken a přepočet (za předpokladu formálně správného zadání dat). Velmi by to zrychlilo např. ladění výstupů, nebo případně změnu jednoho parametru ve 4. vnořeném okně.

Otázka:

Chcem vypocitat linearny sucinitel Psi v osadeni okna. Ktoru hodnotu L z protokolu mam brat do vypoctu? V protokole mam vzdy 3 hodnoty L (W/mK) (pri kazdom prostredi).

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?