Vážení projektanti,

Na www.kcad.cz v sekci Ke stažení - Stavební Fyzika jsou k dispozici aktualizované verze programů Teplo, Energie, Area, Cube3D. Včetně kompletního instalačního balíku Stavební Fyziky 2011 dle aktualizované ČSN 730540-2 změna Z1 z dubna 2012.

Otázka:

Rád bych se dotázal k řešení tepelných toků pro detail stropu mezi vytápěnou místností, půdním prostorem a obvodovou zdí – 3 prostředí. Předpokládám, že se bude jednat o dva výpočty tepelné propustnosti, a to 1. výpočet z vytápěné místnosti (20 C, Ri = 0,10 m2.K/W) do půdního prostoru (-15 C, Re = 0,10 m2.K/W) a 2. výpočet z vytápěné místnosti (20 C, Ri = 0,10 m2.K/W) do exteriéru (-15 C, Re = 0,04 m2.K/W). Je má úvaha správná?

ZOOM: nová rubrika detailních výpočetních postupů

Tímto příspěvkem zahajujeme volnou rubriku, v níž budeme ukazovat na příkladech postupy výpočtů, na které se často ptáte.

Jedním z nich je stanovení lineárních činitelů prostupu tepla pro detaily, na které působí tři prostředí. Typickým příkladem je detail styku obvodové stěny a stropu nad nevytápěným suterénem. Postup výpočtu je sice popsán v EN ISO 10211, ale ne pro každého je bohužel zcela srozumitelný...

Otázka:

Řeším teď stěnu z materiálu HELUZ STI 30 broušená na celoplošné lepidlo a nemůžeme se shodnout jestli má smysl ji vysypávat perlitem. Stěna je umístěná mezi obytnou zónou a zateplenou garáží, která by měla být i lehce temperovaná.

Poměr vzduchových dutin ve tvárnici je kolem 56 %. U tvárnice dle výrobce je 0,34 W/m2K.

Je možné toto nějak jednoduše namodelovat? Nebo odhadnout?

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?