Otázka:

Chtěla jsem Vás poprosit o radu s výpočtem lineárního činitele prostupu tepla. Jedná se o posouzení tepelné vazby (styk obvodové stěny a podlahy na zemině) dřevostavby pasivního domu (viz Obr.)

Výsledný lineární činitel prostupu tepla mi vyšel Psi = L - U.b – Lg = 0,25392 – 0,11.1,5 – 0,42649 = -0,338 W/mK. Myslíte, že tato hodnota je reálná? Při zadání této hodnoty k dalším tepelným vazbám se výsledná měrná ztráta domu hrozně zlepší. V literatuře jsem však našla hodnotu max. -0,1 W/mK.

Po čase se vracíme k dalšímu problému, který jsme na našem blogu už diskutovali. Tentokrát byl inspirací pro článek dotaz:

Při zpracování PENB pro RD (budova je v původním stavu, konstrukce nejsou zatepleny, otvorové výplně nejsou vyměněny a zdrojem tepla pro vytápění jsou volně stojící kamna na dřevo) vychází dodaná energie na vytápění i v letních měsících (červen, červenec, srpen), tedy mimo topnou sezónu.

Dle protokolu je délka topné sezóny 365 dní. Profil užívání je RD bytová zóna, tedy ani tady moc parametrů ovlivnit nedokáži. Bohužel se mi nepodařilo přijít na to, proč to takto vychází.

Mohla bych se zeptat, čím je to způsobeno?

Otázka:

V PENB pro stavební řízení na admin. budovu byla okna orientovaná na J opatřena žaluziemi. Stavební firma požaduje posoudit variantu PENB bez žaluzií.

Celková dodaná energie na chlazení se zvýší ze 2 kWh/m2.rok na 6 kWh/m2.rok. Zároveň klesne celková dodaná energie na vytápění z 80 kWh/m2.rok na 66 kWh/m2.rok.

Je to možné?

Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.

Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...

Otázka:

Zpracovávám PENB pro větší změnu budovy, jedná se o nadstavbu 3.NP, zvětšení energe. vz. plochy je nad 25%, nadstavbu hodnotím jako samostatnou zónu-novostavbu, zbylé zóny jako větší změnu. Tato nadstavba splňuje podmínky dle vyhl. č. 78 pro novostavby, nicméně pokud vygeneruji PENB pro celou budovu, je v příslušné kolonce uvedeno, že požadavek podle §6 odst.1 není splněn.