Vzhledem k tomu, že dlouho očekávaná nová vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov je již oficiálně k dispozici (viz také http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vyhlaska-o-energeticke-narocnosti-budov-264-2020/), objevují se stále častěji dotazy, kdy a v jaké podobě bude dostupná také nová verze programu Energie.

Není to nijak překvapivé, protože nová vyhláška kromě toho, že celkem dramatickým způsobem mění samotnou podobu PENB, zavádí i řadu dalších změn - mimo jiné i posuny v referenčních hodnotách a hranicích energetických tříd. Každého specialistu tedy napadne, že by nebylo od věci si vše co nejdříve vyzkoušet...

Tuto poptávku cítíme a chápeme ji, ale bohužel na programu Energie 2020 ještě stále intenzivně pracujeme a řadu týdnů ještě určitě pracovat budeme. Některé jeho části jsou ale již dokončené a můžeme je alespoň stručně představit.

Prakticky kompletně hotové je samotné zadávání vstupních dat. Detailně všechny změny popíšeme později v sérii několika článků, zde jen stručně představíme hlavní principy a možnosti nového zadávání. Slovo "nového" je opravdu na místě, protože hlavně v oblasti definice provozních podmínek v zónách a parametrů technických zařízení budov nezůstalo z původního způsobu zadávání v programu prakticky nic.

To by mohlo pochopitelně v řadě našich dlouholetých zákazníků vyvolat i mírné zděšení, ale snad několik následujících snímků přispěje spolu s komentářem k rozptýlení obav z toho, že bude třeba se vše učit zcela znovu...

ZOOM: nová rubrika detailních výpočetních postupů

Tímto příspěvkem zahajujeme volnou rubriku, v níž budeme ukazovat na příkladech postupy výpočtů, na které se často ptáte.

Jedním z nich je stanovení lineárních činitelů prostupu tepla pro detaily, na které působí tři prostředí. Typickým příkladem je detail styku obvodové stěny a stropu nad nevytápěným suterénem. Postup výpočtu je sice popsán v EN ISO 10211, ale ne pro každého je bohužel zcela srozumitelný...

Otázka:

Rád bych se zeptal na rozdíl mezi zónou a podzónou v Energii 2020 a k čemu vlastně prakticky slouží v jedné zóně rozdělení více podzón místo např. 2 "hlavních" zón v budově.

Otázka:

Jako doporučené opatření pro snížení energetické náročnosti hodnocené budovy jsem navrhl snížení hodnot U obalových konstrukcí. Paradoxně mi pak vyšla pro toto doporučené opatření vyšší dodaná energie na chlazení. Čím je to způsobeno?

Otázka:

Lze nějakým rychlým způsobem odvodit zdánlivou teplotu oblohy? Zabývám se termografií a teplota obloby je pro měření zejména venkovních aplikací velice důležitá okrajová podmínka pro správné vyhodnocení měřicí situace.