Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?

Otázka:

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat pokud mám část suterénu vytápěnou a část suterénu nevytápěnou u rodinného domu, tak zda na rozhraní mezi vytápěným a nevytápěným prostorem uvažovat exponovaný obvod, když horní podlaží je vytápěné a celá obálka je zateplena EPS 100mm. Děkuji

Otázky:

1/ V zóně RD jsem v popisu konstrukcí "Podlahy a suterén" zadal konstrukci podlahy ložnice nad spojeným nevytápěným prostorem garáže a dílny. Při vyplňování konstrukcí pro nevytápěný prostor zmíněné garáže a dílny je třeba v záložce "Konstrukce na styku s interiérem" rovněž vyplnit podlahu ložnice ( strop nad nevytápěným prostorem garže a dílny ), nebo nikoliv ?

Stejně tak je třeba zadat znovu dělicí stěnu mezi garáží s dílnou a interiérem RD ikdyž tato byla již zadána v popise konstrukcí "Stěny a střecha" rod. domu ?

2/ Strop ve 2 NP rod. domu nad nevytápěnou půdou je zadán v popise konstrukcí "Stěny a střecha" se zařazením v tabulce do kategorie "Střecha". Půda v tomto případě se nezařazuje jako nevytápěný prostor. Je to tak správně ?

Pátá bezplatná aktualizace programu Energie 2016.5 bude brzy umístěna k volnému stažení na www.kcad.cz. Obsahuje několik  drobnějších úprav a oprav. Nejvýznamnější novinkou jsou:

Změny ve výpočtu primární energie a emisí CO2

V souvislosti s právě dokončovanou mezinárodní normou ISO 52000-1 byl do programu přidán výpočet primární energie (neobnovitelné i celkové) spojené s výrobou elektřiny exportované do veřejné sítě. Program tedy nově započítává do celkových součtů primární energie nejen ušetřenou primární energii jako dosud (uvažuje se zápornou hodnotou a vyjadřuje vliv náhrady konvenční produkce elektřiny exportovanou produkcí z fotovoltaiky či kogenerace), ale i primární energii, která se v budově spotřebuje při výrobě exportované elektřiny. U fotovoltaiky se jedná o celkovou primární energii (neobnovitelná primární energie je samozřejmě nulová), u kogenerace jde o celkovou i neobnovitelnou primární energii (jejich velikost závisí množství exportované elektřiny a na energonositeli, který kogenerační jednotka používá).

Otázka:

Setkávám se stále s tím, že řada kolegů tvrdí, že dle TNI 730329/30 je povinné k součiniteli prostupu tepla VŽDY přidat přirážku o minimální výši DeltaU=0,02 W/(m2K). Je to pravda? A jak tuto přirážku zadat v programu Teplo?