Otázka:

ve firmě máme program teplo 2009 a ztráty 2009. Rád bych se zeptal, zda je možné použít vypočtené přibližné měrné potřeby tepla E1 (kWh/m3,rok) pro stanovení měrné potřeby tepla na vytápění kWh/m2, rok), tzn. že E1 vynásobím obestavěným prostorem a podělím podlahovou plochou, a zda je tento parametr možné použít jako hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění v programu Zelená úsporám?

Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázka:

Na prvním formuláři programu Energie 2009 zadám umístění budovy (pomocí rolo soupisu lokalit), dále zadám údaje o slunečním záření (Data pro normové výpočty). Po vracení na úvod mi vyskočí hlášení, že jsem u některých měsíců nezadal množství dopadajícího slunečního záření. Podle nápovědy to však v případě nechlazených objektů není chyba. Mýlím se?

Otázka:

Chtěla jsem se zeptat na měrný příkon ventilátorů. Nechci tuto hodnotu zadat podle nápovědy, ale na základě vlastních hodnot. Na tzb.info jsem našla vzorec pro výpočet (Pprivodní-Podvodní)/průtok max, ale jak postupovat, když mám v zóně více VZT. Sečíst všechny hodnoty a počítat jako by tam byla jen jedna VZT a nebo pro každou VZT zvlášť. Výsledky se dost podstatně liší. V celém objektu mám 9 VZT.

Otázka:

To, co píšete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/reflexni-izolace-jak-modelovat-v-teple, že "Především je ale nutné upozornit, že už samotná hodnota lambda=0,006 W/mK je fyzikálně nesmyslná", se zakládá na pravdě pouze do té míry, pokud posuzujete materiál samotný. Proč Lupotherm funguje, jak prodejci udávají, je hlavně dáno jeho aplikací. Nikoliv samotným materiálem - vice zde: http://www.lupotherm.eu/cs/jak-presne-funguje a také si přečtěte i o tam, jak se má správně počítat Lambda Lupothermu: http://www.lupotherm.eu/cs/vypocet-lambdy. Teprve potom se zkuste zamyslet, jestli to Vaše přirovnání Lupothermu k MBéčku nebylo trochu přitažené za vlasy.