Otázka:

Vážený pane Svobodo, jsem nešťasten. Co mám říct investorovi, který si chce postavit malý rodinný dům vytápěný elektrokotlem 10 kW a též vodu ohřívat elektricky? Nelze mu nutit fotovoltaiku, TČ a další nákladné systémy... vzhledem k nové vyhl. 78/2013 Sb. je snad nemožné postavit si normální bydlení...

Otázka:

Hodnotím dvougenerační RD jako 1zónový model i jako 2zónový. Oba výpočty vycházejí shodně, liší se až na konec v potřebě tepla na vytápění za rok, měrné potřebě tepla na vytápění a počtu denostupňů. Rozdíly jsou už v tabulce potřeby tepla na vytápění, u stupně využitelnosti tep. zisků a části měsíce, v níž musí být zóna vytápěna. Chtěla bych poprosit o radu, čím to může být.

Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem, zda je možné zadávat u objektu bez nuceného větrání pro program NZU 2013 výměnu vzduchu v objektu tak, jak tomu bylo u předchozího programu Zelená úsporám, kdy postup byl následující:

U stávajícího stavu se v záložce větraní zadalo:
- objemový tok přiváděného vzduchu 70 m3/h
- objemový tok odváděného vzduchu 70 m3/h
- procento času s nuceným větráním 100%
- účinnost zpětného získávání tepla 0%
- intenzita výměny při tlakovém rozdílu *4,5 1/h*

Pro nový stav při zateplení obálky budovy a náhradě výplní otvorů se zadani změnilo pouze pro:
- intenzita výměny při tlakovém rozdílu *2,0 1/h*

Tímto postupem se potom u nového stavu zohlednilo snížení intenzity výměny vzduchu a snížila se tepelná ztráta větráním.
Je možné tento postup tedy použit i nyní v novém programu ZELENA USPORAM 2013?

Otázka:

Zajímalo by mne, jak uvažovat umístění systémové hranice vytápěné části budovy v následujících případech dodatečného zateplení šikmé střechy:

1) Pro pořádek uvádím VAR. 1 – standardní zateplení – zde je vše jasné, ve stávajícím i v zatepleném stavu probíhá obálka budovy shodně.

2) VAR. 2 – zateplení střechy mezi krokve se provede až do vrcholu (jsou tedy zatepleny i konstrukce na rozhraní nevytápěného prostoru a exteriéru) a strop pod nevytápěnou půdou se nezatepluje a skládá se pouze z nějakého původního záklopu, kleštin + možný zásyp a podhledu

3) VAR. 3 – zateplení střechy mezi krokve se provede až do vrcholu (jsou tedy zatepleny i konstrukce na rozhraní nevytápěného prostoru a exteriéru) a strop pod nevytápěnou půdou se zateplí také.

Možná zateplení šikmé střechy

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?