Otázka:

Slyšel jsem o jednom problému s podlahou na terénu a zajímal by mne váš názor.

Jedná se o nepodsklepenou podlahu bez tepelné izolace. Když se tam dá polystyren, pak je ale jen v ploše místností. Zdi zůstávají. Při výpočtu zóny se zadá plocha podlahy z vnějších rozměrů budovy. K této ploše se přiřadí Učko odpovídající jen vnitřním prostorům.

Údajně se to někomu na SFŽP nelíbí a požaduje zohlednit to, že se nezaizoluje celá plocha podlahy. Setkal jste se již s takovým požadavkem?

Otázka:

Hodnotím stěnu z hlediska požadavku na vnitřní povrchovou teplotu. Normové podmínky jsou: návrhová venkovní teplota -13°C (Praha), teplota vnitřního vzduchu 20° a rel. vlhkost vnitřního vzduchu 60%.

Vnitřní povrchovou teplotu jsme měřili při podmínkách: venkovní teplota +3,6°C, vnitřní teplota +22°C, vnitřní rel. vlhkost 60%. Získaná hodnota povrchové teploty byla 13°C. Z toho výpočtem vyšel teplotní faktor fRSi = 0,511.

Neumím stanovit požadavek na kritickou vnitřní povrchovou teplotu a přepočítat naměřené teploty s použitím faktoru na návrhovou teplotu (-13°C).

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor ve věci vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, konkrétně na následující znění z přílohy č. 1.:

b) pro budovu s lehkým obvodovým pláštěm se při stanovení hodnoty Uem,N,20 podle vztahu (3) použije pro neprůsvitné výplně požadovaná normová hodnota UN,20 pro vnější stěny a pro průsvitné výplně požadovaná normová hodnota UN,20 pro výplně otvorů ve vnější stěně;

vždy se zde hovoří o výplních. Kam patří rámy, sloupky a paždíky? Lze zde použít princip z ČSN 730540 – 2 (průsvitné části včetně patřičných částí rámů LOP), nebo průsvitné části mají Uref 1,5 a všechny ostatní vč. rámů Uref 0,3.

Vzhledem k tomu, že dlouho očekávaná nová vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov je již oficiálně k dispozici (viz také http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vyhlaska-o-energeticke-narocnosti-budov-264-2020/), objevují se stále častěji dotazy, kdy a v jaké podobě bude dostupná také nová verze programu Energie.

Není to nijak překvapivé, protože nová vyhláška kromě toho, že celkem dramatickým způsobem mění samotnou podobu PENB, zavádí i řadu dalších změn - mimo jiné i posuny v referenčních hodnotách a hranicích energetických tříd. Každého specialistu tedy napadne, že by nebylo od věci si vše co nejdříve vyzkoušet...

Tuto poptávku cítíme a chápeme ji, ale bohužel na programu Energie 2020 ještě stále intenzivně pracujeme a řadu týdnů ještě určitě pracovat budeme. Některé jeho části jsou ale již dokončené a můžeme je alespoň stručně představit.

Prakticky kompletně hotové je samotné zadávání vstupních dat. Detailně všechny změny popíšeme později v sérii několika článků, zde jen stručně představíme hlavní principy a možnosti nového zadávání. Slovo "nového" je opravdu na místě, protože hlavně v oblasti definice provozních podmínek v zónách a parametrů technických zařízení budov nezůstalo z původního způsobu zadávání v programu prakticky nic.

To by mohlo pochopitelně v řadě našich dlouholetých zákazníků vyvolat i mírné zděšení, ale snad několik následujících snímků přispěje spolu s komentářem k rozptýlení obav z toho, že bude třeba se vše učit zcela znovu...

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?