Otázka:

Chtěla bych se zeptat na hodnocení podlahy na zemině z hlediska poklesu dotykové teploty. Uvažuji následující skladbu:

dlažba keramická 10 mm
anhydrit 50 mm
podlahové topení
pe folie
EPS 100S tl. 150 mm
hydroizolace na podkladním betonu

V normě ČSN 730540-2 je zmínka, že u podlah s povrchovou teplotou trvale vyšší jak 26°C se nemusí pokles dotykové teploty ověřovat. Ale hned níže v normě je poznámka, jak se zadává podlaha s podlahovým topením. To je trochu matoucí, protože podlahy s vytápěním mají přece teplotu trvale vyšší jak 26°C?

Jak se má tedy skladba zadat a musí se vůbec hodnotit?

Na web K-CAD byly umístěny k samostatnému stažení upravené katalogy materiálů. Byly upraveny popisy některých tepelných izolací a aktualizovány a přidány materiály od firmy JUTA a.s. 

Tyto katalogy budou také průběžně vkládány do nových instalací jednotlivých programů, do naposled uvedené Energie 2020.9 již vloženy byly.

Katalogy lze samostatně stáhnout zde: http://kcad.cz/cz/ke-stazeni/spolecne-soubory/

Stačí rozbalit stažený zip a nakopírovat do složky, ve které je program nainstalován.

Otázka:

ve firmě máme program teplo 2009 a ztráty 2009. Rád bych se zeptal, zda je možné použít vypočtené přibližné měrné potřeby tepla E1 (kWh/m3,rok) pro stanovení měrné potřeby tepla na vytápění kWh/m2, rok), tzn. že E1 vynásobím obestavěným prostorem a podělím podlahovou plochou, a zda je tento parametr možné použít jako hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění v programu Zelená úsporám?

Otázka:

Řeším problém se zateplením půdní vestavby ovčí plstí Merino (zatím naštěstí ve fázi výstavby), která je provedena mezi krokvemi tak, že ze strany interiéru není provedena parozábrana (a investor s ní ani podle doporučení dodavatele plsti neuvažuje). Tloušťka izolace je 240mm, v části 120mm, nad izolací je (bez odvětrávací mezery) provedena pojistná difuzní fólie Jutadach, dále následuje pálená krytina na kontralatích. V současné době se na difúzní fólii v místech, kde je Merino tl. 120mm objevila námraza, která roztává a skapává na zem. V místech s TI tloušťky 240mm jsem žádný problém nepozoroval. Dodávám, že v současné době se jedná o nevytápěnou půdu, v sousedním prostoru, odděleném pouze otvorem se závěsem se občas topí v krbových kamnech.

Výpočtem v TEPLE mi vyšlo, že by kondenzace na difúzní fólii měla být v obou případech, ale v reálu je pouze u menší tloušťky izolace. Máte s ovčí plstí nějaké zkušenosti, jak její vlastnosti do programu zadávat (údajně by měla vlhkost absorbovat a tím prý není nutná parozábrana)?

Otázka:

Mám dotaz na prokazování výpočtových hodnot součinitelů tepelné vodivosti na základě deklarovaných hodnot pro energetické posudky v dotačním titulu "Nová zelená úsporám".

Konkrétně u materiálů EPS 70 F popř. EPS 100 S či EPS 150 S jsou hodnoty předdefinované v katalogu výrobků v Teplu 2011 (uváděné jako výpočtové) shodné s hodnotami, které výrobci u těchto materiálů uvádějí jako deklarované. Přičemž v metodickém pokynu pro NZÚ se uvažuje s tím, že výpočtové (návrhové) hodnoty se mají počítat jako zhoršení deklarované hodnoty uváděné výrobcem o 3-5%.

Tedy mám-li např. u EPS 70 F deklarovanou hodnotu tepelné vodivosti 0,039 W/m.K u v podstatě všech výrobců tohoto materiálu, pak by měla být výpočtová v rozmezí 0,04 - 0,041 W/m.K. Ale v software TEPLO 2011 je uvedena jako návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti 0,039 W/m.K. Samozřejmě jsem původně použil do výpočtů předdefinovanou hodnotu z katalogu Teplo 2011 a teď mi to úředníci v posudku rozporují. Jaké je vaše oficiální stanovisko jakožto dodavatele softwaru určeného mimo jiné pro zpracovávání energetických posudků pro NZÚ?