zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Vrstvené tepelné izolace (3xAl fólie mezi vrstvami skelné vaty)

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo

03.02.2010 10.05 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 30118x

Otázka:

Mám na Vás jeden dotaz ohledně vrstvených tepelných izolací… Jeden budoucí klient má rovněž  ve stávající střešní skladbě asi tři hliníkové folie mezi vrstvami skelné vaty. Opravdu funguje v praxi efekt jakési radiační bariéry a dodatečných koeficientů přestupu mezi jednotlivými vrstvami tepelné izolace? Pokud ano, dá se tento efekt spočítat např. v programu teplo tak, aby byl uznatelný pro zelenou úsporám? (jak sám víte, pokud s konstrukcí nic nedělám, je lepší, když mi vyjde co nejlépe).

Podlaha - keramická dlažba: pokles dotykové teploty.

Kategorie » téma: Teplo

28.04.2010 10.33 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22295x

Otázka:

Rád bych se na Vás obrátil s dotazem ohledně poklesu dotykové teploty podlahy. Mám následující problém:
skladba podlahy:
- keramická dlažba
- tmel
- anhydritova směs 40mm
- tepelná izolace 120mm
- hydroizolace

podlaha se nacházi v místnosti restaurace. No a pokles dotykové teploty podlahy mi vyšel 7,82 a dle normy by to mělo být 5,5. Musím se tohodle "nařízení" držet, když se v restauraci chodí v botech? Také mi přišlo zvláštní, že v restauračních místnostech je tato požadovaná hodnota 5,5 a třeba na záchodech a v koupelnách je to 6,9 - tedy nižší nároky. Samozřejmě pokud dám jako povrchovou úpravu např. koberec, teplota mi hned stoupne na 3,5 - jenže koberec se do restaurací moc nehodí.

Otázka:

..pro výpočet požadovaného součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540 mi program nikde nenabízí možnost konstrukce z nevytápěného prostoru k venkovnímu prostoru, vyvozuji tedy, že na tyto dělící konstrukce se nevztahují žádné požadavky: Je to pravda?

Spáry mezi prkny a jejich zohlednění ve výpočtu

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo

09.11.2010 17.23 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 25528x

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?

Otázka:

...mel bych na Vas dotaz jako na jednu z nejvetsich kapacit co se tyce stavebni fyziky.

Muj dotaz se tyka zateplovani obvodovych sten rodinnych domu. Chtel bych zateplit stenu z YTONG Lambda 375mm penovym polystyrenem 60mm. Bohuzel pri posuzovani teto konstrukce je problem s vnitrni kondenzaci. Mnozstvi kondenzatu je sice daleko mensi nez odparitelne mnozstvi, ale jiz nesplnuje podminku 3% z plosne hmotnosti dle csn 730540-2. Podmínku splni teprve pri vrstve okolo 150mm. chtel bych se tedy zeptat, zda je mozne tuto konstrukci s 60mm polystyrenu upravit tak, aby vyhovela. Nebo neni mozne tuto konstrukci penovym polystyrenem teto tloustky vubec zateplovat. A pokud to neni mozne, jak to, ze tyto konstrukce (YTONG + penovy polystyren) bezne vznikaji.

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 36 >